1. 9. 2016
Přehled událostí v EU – co se dělo v létě 2016
Léto končí a EurActiv přináší přehled vybraných událostí v EU, který se po dovolené může hodit.
Zahraniční politika
31. 8. 2016
Rozhovor s Michaelem Romancovem: Vnitropolitická situace v Rusku
Politický geograf a odborník na Rusko Michael Romancov odpovídal na otázky, proč je Vladimir Putin v Rusku tak populární, jestli je ruský politický systém stabilní a jak budou vypadat letošní volby do ruské Státní dumy.
15. 8. 2016
4 zprávy minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Německo reaguje na teroristické útoky a na Krymu to opět vře, aneb co se v EU dělo minulý týden?
11. 8. 2016
Miliardy pro ruskou propagandu. Kreml opět navyšuje rozpočet Sputniku a Russia Today
Ruská vláda plánuje napumpovat do svých stanic vysílajících do zahraničí další miliardy rublů. Letos do rozpočtů stanic Russia Today a Sputnik přidá nových zhruba 8,5 miliardy rublů (cca 3,2 miliardy korun).
4. 8. 2016
Mezi Prahou a Berlínem není propast
Tón vyjednávání v Evropě se stává tvrdším. Je to dobře, protože to znamená, že jsme se dostali za pouhé diplomatické řeči a formujeme každodenní životy občanů, říká v rozhovoru pro Euroskop Peter Ptassek, zástupce generálního ředitele pro evropské záležitosti na Ministerstvu zahraničí Spolkové republiky Německo.
18. 7. 2016
5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
15. 7. 2016
Sinan Ülgen: Jen 20 % Turků věří, že Turecko vstoupí do EU
Dohoda o uprchlících, kterou uzavřela EU s Tureckem, znamená posun ve vzájemných vztazích, rozšiřovací proces ale v žádném případě nenahradí. Většina společnosti nadále podporuje snahy Ankary vstoupit do EU, v reálný výsledek ale věří jen 20 % obyvatelstva. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl turecký analytik se specializací na vztahy EU-Turecko Sinan Ülgen, který momentálně působí v Center for Economics and Foreign Policy Studies (EDAM) v Istanbulu. Ülgen v minulosti působil v diplomatických službách a osobně se účastnil jednání EU s Tureckem o možném přistoupení.
13. 5. 2016
Vztahy EU a Turecka
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
3. 2. 2016
Rozpočet EU a udělování rozpočtového absolutoria
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
25. 11. 2015
Kristýna Zelienková: ANO opomíjí naši provázanost s Evropou
Hnutí ANO, které je členem vládní koalice, se příliš soustředí na domácí politiku, kterou vnímá bez patřičných souvislostí a propojenosti České republiky s Evropou a EU. Takový přístup může být podle poslankyně Kristýny Zelienkové (ANO) nebezpečný. Doba si žádá strategické uvažování a aktivní účast. „Oslabená EU rovná se oslabená Česká republika, a to v každodenním životě všech lidí,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv.
27. 2. 2007
Kosovský stát se blíží
Autor se zabývá Ahtisaariho plánem pro Kosovo. Do 10. března 2007 musí Kosovo OSN představit svůj návrh kompromisu. Jaký bude?
8. 7. 2005
Evropská bezpečnostní a obranná politika ve světle transatlantických vztahů
Evropská bezpečnostní a obranná politika je přes svou krátkou historii úspěšným projektem. Zároveň je ve své dnešní podobě akceptovatelná pro drtivou většinu států a politických aktérů na obou březích Atlantiku a je v zásadě i v souladu s transformující se transatlantickou vazbou. Akceptovatelnost EBOP a její soulad s transatlantickou vazbou jsou dány dlouhodobě a na obou březích Atlantiku vyjadřovanou potřebou, aby Evropa byla schopna vyjít ze své bezpečnostní závislosti na USA, převzala odpovědnost za dění „ve svých sférách vlivu“, použijeme-li toto imperiální označení, a přispěla i svými prostředky k obraně Západu.