Dosud se migrační krize týkala zejména Středozemního moře. Nyní se ale pozornost upíná i směrem k Černému moři a Rumunsku, které za letošní rok hlásí rekordní počet nelegálních migrantů.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
V roce 2015 Angela Merkelová otevřela hranice Německa uprchlíkům a ztratila tím důvěru Němců. Podle posledních průzkumů se však zřejmě znovu stane německou kancléřkou. Co stojí za jejím návratem na výsluní?
EU musí v oblasti bezpečnosti a obrany plně využívat potenciál, který poskytují současné evropské smlouvy, říká český ministr zahraničí. Rozhodující slovo však mají a budou mít jednotlivé členské země.
Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Teroristé nahradili střelné zbraně dodávkami a vlastnoručně vyrobenými výbušninami. Podle protiteroristického koordinátora EU to lze považovat za důkaz pokroku v boji s nebezpečnými atentátníky.
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
Ukládání energie je téma, které nastupuje i v Česku. Bateriím se musí otevřít energetický zákon a stát by měl využít příležitost v podobě těžby lithia. Kdy u nás začnou jezdit elektromobily a jak si EU stojí ve srovnání s Čínou, pokud jde o čistou energetiku? Přečtěte si rozhovor s Janem Fouskem.
V Estonsku se pomalu rodí nápad na vytvoření vlastní virtuální měny s názvem Estcoin. Její budoucnost je prozatím nejistá, pokud ale v budoucnu skutečně vznikne, doplní už existující digitální občanství. V rámci e-Governmentu to jsou právě Estonci, kteří udávají tempo a směr. Není tedy překvapivé, že nápad na novou kryptoměnu přišel zrovna od nich.
Několika státům EU v čele s Řeckem se nelíbí, že se na čínském trhu objevují potraviny, které se tváří jako produkty z EU. Podávají tak na čínskou stranu žalobu. Komise se rozhodla jejich snahám nebránit, ačkoliv už od června probíhají jednání o bilaterální smlouvě s Pekingem, která by ochránila dvě stovky potravin včetně českého chmele a českobudějovického piva.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Společná obchodní politika EU je jedním ze základů evropské integrace. A po novém směřování USA se nám na tomto poli otevírají nové možnosti. Ve vztahu k Británii chce však Brusel s jednáním o budoucím vzájemném obchodu ještě počkat. Londýn ale začíná být nervózní a chce otázku budoucích vztahů otevřít už na podzim.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
Libyjská vláda se odhodlala k radikálnímu kroku. Ze svých teritoriálních vod vykázala plavidla nevládních organizací, které zde pomáhaly zachraňovat migranty plavící se na přeplněných a nestabilních člunech přes Středozemní moře do Itálie. V poslední době se objevovaly zprávy, že organizace svým jednáním podporují převaděče, a posilují tak migraci. Italská i česká vláda rozhodnutí Libye vítají.
Italské lodě míří do libyjských vod, aby zde pomáhaly v boji proti převaděčům nelegálních migrantů. Itálie tak reaguje na výzvu premiéra Libye, který však nemá podporu parlamentu. Vztahy mezi Itálií a libyjskou armádou se začínají kvůli migrační krizi vyostřovat.
