Maďarská veřejnoprávní televize se v červenci divákům omluvila za to, že jim roky lhala, a na 44 dní přerušila vysílání hlavních zpráv. Premiér Péter Magyar tehdy napsal, že vysílání propagandy končí. Za šestnáct let vlády Viktora Orbána se totiž z veřejnoprávních médií podle organizace Reportéři bez hranic stala hlásná trouba vládní strany Fidesz. Ta na jaře prohrála volby a nová vláda nyní začala její mediální systém rozebírat.
Koncem minulého týdne přijelo do Budapešti třináct mezinárodních organizací na ochranu svobody médií. Chtěly zjistit, zda se z maďarských veřejnoprávních médií skutečně stává veřejná služba.
Jejich hodnocení je povzbudivé, zároveň však zůstává opatrné. Maďarsko podle nich „historicky přerušilo“ jeden z nejhorších útoků na svobodu médií v dějinách Evropské unie. Skutečná zkouška ale podle organizací teprve přijde.
Pro Slovensko přitom nejde o vzdálený příběh. Mise posuzovala Budapešť podle evropských pravidel pro fungování veřejnoprávních médií. Stejná pravidla jsou ve hře také ve sporu o slovenskou STVR. Jejich výklad má přitom Soudní dvůr EU poskytnout právě na základě předběžných otázek ze Slovenska.
Co se v Maďarsku změnilo
Za Orbánovy vlády procházely finance, majetek i personální záležitosti veřejnoprávních médií jediným státním fondem MTVA. Parlament jej v červnu zrušil. Místo něj vznikla jedna společnost zastřešující veřejnoprávní televizi a rozhlas, zatímco tisková agentura MTI opět funguje samostatně.
Na obě instituce dohlíží devítičlenná Nezávislá rada veřejnoprávních médií. Po třech členech do ní nominují vládní strany, opozice a profesní mediální organizace. Členy následně volí parlament.
Mezinárodní delegace považuje tyto změny za „nezbytné kroky“ k dosažení souladu s evropským nařízením o svobodě médií. Evropská komise ve své červencové zprávě o právním státu zaznamenala „určitý pokrok“. Skutečný dopad nových pravidel však podle mise závisí především na tom, jak budou uplatňována v praxi.
Peníze a personální obsazení jako první zkouška
První zkouškou budou finance. Vláda chce veřejnoprávním médiím v roce 2027 snížit rozpočet o více než 40 procent. Premiér Magyar nezávislému zpravodajskému portálu Telex vysvětlil, že za škrty stojí předražené smlouvy, duplicitní činnosti a zbytečné provozní náklady.
Mezinárodní mise připouští, že finanční restrukturalizace může být nezbytná. Zároveň ale připomíná, že „přiměřené, stabilní a předvídatelné“ financování patří k základním předpokladům nezávislosti veřejnoprávního vysílání.
Druhou zkouškou bude výběr vedení. Nového šéfa veřejnoprávní televize vybere rada ve veřejném výběrovém řízení, přičemž slyšení kandidátů se budou vysílat živě.
Jak citlivá tato otázka je, ukázalo už letošní léto. Když vedení oznámilo jmenování nového šéfredaktora zpravodajství, premiér Magyar pod zprávu o jeho jmenování na portálu Telex napsal „Nemyslím si…“. Hned následující den vedení své rozhodnutí stáhlo.
Politolog Gábor Török tehdy na Facebooku upozornil, že pokud premiér rozhoduje o tom, kdo může stát v čele veřejnoprávní televize, jde fakticky o vládní televizi. Jeho příspěvek citoval Telex.
O pravidlech pro veřejnoprávní média rozhodne i spor ze Slovenska
Podobným situacím má předcházet evropský akt o svobodě médií. Jeho ustanovení o nezávislosti veřejnoprávních médií se od srpna 2025 uplatňují v celé Evropské unii, tedy i v Maďarsku a na Slovensku.
Nařízení po členských státech požaduje, aby vedení veřejnoprávních médií vybíraly v otevřených a transparentních řízeních podle předem stanovených objektivních kritérií. Předčasně je mohou odvolat pouze ve výjimečných případech a z předem vymezených důvodů.
Státy zároveň musí médiím zajistit přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování, které chrání jejich redakční nezávislost. Konkrétní kritéria a postupy mají být upraveny na vnitrostátní úrovni, vždy však v souladu s požadavky evropského nařízení.
Závazný výklad těchto pravidel poskytne Soudní dvůr EU, a to na základě otázek ze Slovenska. To v roce 2024 nahradilo RTVS novou institucí STVR a nově ustanovilo také její vedení. Skupina 46 poslanců zákon napadla a slovenský Ústavní soud se v únoru 2026 obrátil na Soudní dvůr EU s několika otázkami.
Zajímá jej mimo jiné, zda je slučitelné s evropským nařízením, aby čtyři z devíti členů rady STVR jmenoval a odvolával ministr kultury. Soud má také vyjasnit, jak přesně musí být stanovena kritéria pro výběr vedení veřejnoprávních médií a jaké záruky redakční nezávislosti musí obsahovat vnitrostátní legislativa.
Výklad z Lucemburku bude závazný také pro soudy v ostatních členských státech, které budou řešit obdobné případy. Rozhodnutí tak pomůže upřesnit požadavky evropského nařízení na nezávislost veřejnoprávních médií v celé EU.
Vzhledem k tomu, že průměrná délka řízení před Soudním dvorem EU v roce 2025 dosáhla necelých 17 měsíců, by rozsudek mohl přijít v roce 2027.
Do té doby Evropská komise hodnotí obě země odlišně. V případě Maďarska v červenci 2026 zaznamenala určitý pokrok v posilování nezávislého řízení a redakční autonomie veřejnoprávních médií v souvislosti s přijatou reformou.
Na Slovensku naopak konstatovala, že obavy o autonomii veřejnoprávních médií zůstávají nevyřešené a v této oblasti nedošlo k žádnému pokroku. V Budapešti se mohou zájemci o post šéfa nové veřejnoprávní televize hlásit do čtvrtka 12. listopadu. O rozpočtu rozhodne parlament. V příštím roce chce vláda podle organizátorů mezinárodní mise zahájit druhou fázi mediální reformy. Delegace požaduje, aby jí předcházela otevřená diskuse s odborníky.