Ze tří miliard eur určených na pomoc syrským uprchlíkům v Turecku už byla vyplacena více než polovina. Vztahy EU a Ankary ale váznou kvůli stavu demokracie v zemi a nyní i kvůli turecké vojenské operaci na severu Sýrie.
Maďarsko loni přijalo téměř 1 300 uprchlíků. Krajní pravice vládě vyčítá, že vyvolala „masovou hysterii“ a nyní couvá. Orbánův kabinet se brání, že nadále odmítá kvóty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vláda vyvolala v Maďarsku kvůli migraci zmatek.
Osm států, které ministři financí loni zařadili na černou listinu daňových rájů, se chce polepšit a s EU více spolupracovat. Po dnešním souhlasu členských zemí EU se proto přesunuly z černého seznamu na seznam šedý.
Hrozící humanitární krize a podkopání rozhovorů o budoucnosti Sýrie jsou hlavní důvody, proč má EU obavy z tureckých vojenských aktivit v Afrínu. Turecký ministr pro evropské záležitosti má příští týden naplánovanou cestu do Bruselu.
Rakušanům se nelíbí, že Evropská komise Maďarům povolila poskytnout státní subvence na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Paks.
Český premiér navštívil Bulharsko, které předsedá Radě EU. S Českem prý má mnoho společných témat od migrace přes evropské fondy po kvalitu potravin. O ČEZu, který má v zemi problémy, prý Babiš s bulharským premiérem Borisovem nemluvil.
Řešení izraelsko-palestinského konfliktu musí vzejít z dialogu obou stran, trvá na svém EU. Ministři zahraničí dnes budou jednat s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. V prosinci už se sešli s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Chystá se i schůzka s arabskými státy.
Nelegální obsah na internetu mizí rychleji než dříve, a to i do čtyřiadvaceti hodin od jeho nahlášení. Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí a také výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi.
Poslední dobou se zdá, že Bruselu se narodilo zlé dvojče. Je strašlivé, přísné a chová se jako velmoci z minulých staletí. Hledáme proto hrdiny sociálních sítí, kteří se nebojí cenzury a pomohou nám ten zlý Brusel pochopit.
Česká politická scéna je v otázce relokací jednotná – povinnému přerozdělování uprchlíků v EU je potřeba zabránit. Komise však se zavedením mechanismu počítá stejně jako většina Evropského parlamentu.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Evropská unie posiluje projekty podporující zlepšení životních podmínek obyvatel rizikových afrických zemí. Chce tím mimo jiné zastavit velké migrační vlny.
Evropa se snaží finančně pomáhat Africe. Investice do rozvojové pomoci se však ani zdaleka neblíží částce, kterou do svých zemí posílají samotní migranti. Takzvané remitence umožňují africkým rodinám lepší život nebo třeba rozvoj podnikání, na druhou stranu mají i své nevýhody.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička by podle svých slov rád volil v prezidentských volbách Jiřího Drahoše, Michala Horáčka, nebo Pavla Fischera. Uvažuje prý takticky a chce, aby rozdíl mezi Zemanem a jeho soupeřem nebyl po prvním kole příliš velký. Zemanovi vyčítá nesplněné sliby.
Íránské ozbrojené síly tvrdí, že se jim podařilo uklidnit nepokoje. Situace v Teheránu je však nadále napjatá, sociální sítě čelí zákazům a studenti zůstávají ve vězení. Brusel má proto v plánu pozvat si „na kobereček“ íránského ministra zahraničí.
Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je „V jednotě je síla“ a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.
Počet mladých nezaměstnaných Afričanů roste. Míří do Evropy, kde je lákají lepší životní podmínky. Evropská unie má proto za cíl investovat přes tři miliardy eur do svěřenského fondu pro Afriku, aby vytvořila nová pracovní místa.
Ptali jsme se několika českých europoslanců, co považují za nejdůležitější evropská témata, kterým se budou v Parlamentu příští rok věnovat. Podívejte se s nimi, co se bude dít.
