Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Aby se mohla EU rozhodovat rychleji a jednodušeji v zahraniční politice a bezpečnosti, mohlo by se u některých otázek upustit od jednomyslného rozhodování, myslí si šéf Komise. Podle české ministryně obrany Šlechtové se vláda bude tímto námětem teprve zabývat.
Dobrá spolupráce policie, zpravodajců a armád je podle britské premiérky výhodná pro Spojené království i Evropskou unii. Podle šéfa Komise Junckera by se měla bezpečnost řešit odděleně od ostatních záležitostí, jako je například obchod.
Facebook, Twitter a Google+ zpřísňují pravidla. Podle Jourové ale některé z nich stále nezajišťují dostatečnou ochranu svých uživatelů. Nedostatky jsou například v informování spotřebitelů. Přesto Komise některé ze změn vítá. Třeba ty, které umožní Evropanům stěžovat si na internetové firmy doma a nikoliv v USA. Sociální síť Google+ plní evropské předpisy uspokojivě.
Společná obrana má být pouze úkolem NATO. Stálá strukturovaná spolupráce EU nemá tuto roli ohrozit. USA a další mimounijní země se však obávají opaku. Česko chce stát v čele jednoho ze 17 projektů struktury PESCO. Na obranu ale příliš nepřidá.
Počet migrantů a uprchlíků, kteří v minulém roce překročili Středozemní moře, se snížil až o 34 % oproti roku 2016. Věří se, že by roli mohlo hrát posílení libyjské pobřežní stráže, omezení činnosti nevládních organizací, avšak podle italského ministra vnitra Marca Minnitiho je to zejména díky spolupráci s Libyí. Italské řešení je ale mnohem problematičtější, než se zdá.
Britská ministerská předsedkyně i její ministři během příštích týdnů vystoupí s projevy, ve kterých objasní, jak si představují odchod své země z EU.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.
Chorvaté vědí, co to znamená nesmět cestovat a být omezován politickým režimem, o to víc si dnes váží demokracie, prohlásil dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
Unie posiluje bezpečnost na Středozemním moři. Nová operace nese název Themis a soustředí se nejen na pašování migrantů, ale třeba drogy a přeshraniční kriminalitu. Problémem zůstává také situace v Itálii a Řecku, kde se řada lidí stává obětí obchodu s bílým masem.
Členské země posilují spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Bude PESCO pro NATO překážkou? Jaký je význam Evropského obranného fondu? Jak může Česká republika těžit z nových forem spolupráce? Co to bude znamenat pro české firmy? Ptali jsme se Tomáše Weisse.
Eurozóna je z krize venku. Loni rostla ekonomika 19 zemí platících eurem nejrychleji za posledních 10 let. HDP EU se rovněž zvýšil.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
Sociální pracovník Petr Pijáček má dobrovolnickou zkušenost z uprchlického tábora ve francouzském Calais. „Byla to směs obav…
