Pracují, platí daně – ale nesmí volit. Polsko řeší práva Ukrajinců
V polském veřejném prostoru sílí diskuse o tom, zda by v budoucnu neměli mít Ukrajinci s trvalý pobytem volební právo. V zemi jich žije přes milion.
V polském veřejném prostoru sílí diskuse o tom, zda by v budoucnu neměli mít Ukrajinci s trvalý pobytem volební právo. V zemi jich žije přes milion.
Evropská komise dnes informovala o realizaci migračního balíčku, který byl přijat před rokem, v červnu 2024. Podle unijní exekutivy bylo za uplynulý rok dosaženo významného pokroku na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států, nicméně je zapotřebí ještě další úsilí.
Migrace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen společnou evropskou výzvou, která vyžaduje společné evropské řešení. Šéfka unijní exekutivy to prohlásila v Bruselu po setkání s novým německým kancléřem Friedriechem Merzem.
V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu.
Venezuelané se v lednu stali největší skupinou žadatelů o azyl v Evropské unii. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Na seznamu je sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko.
Pro Evropskou unii je podle nizozemského premiéra Dicka Schoofa důležité uzavírat dohody s třetími zeměmi o navracení migrantů. Čím více dohod bude uzavřeno, tím efektivnější bude migrační a azylový systém EU, uvedl Schoof.
Návrh nových pravidel okolo návratů nelegálních migrantů ukazuje, že Evropa přitvrzuje. Co se chystá nového a jaké jsou podmínky úspěchu?
Evropská komise dnes navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli.
Evropská komise podle Ursuly von der Leyen v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Šéfka komise to uvedla dnes v Bruselu na tiskové konferenci u příležitosti prvních 100 dní nové unijní exekutivy.
Soudní dvůr EU se dnes začal zabývat sporem o fungování italských středisek pro migranty v Albánii. Na unijní…
Německo plánuje zřídit dvě deportační střediska pro migranty, za jejichž azylové řízení podle unijních pravidel zodpovídají jiné země EU. Jedno vznikne v braniborském Eisenhüttenstadtu u hranic s Polskem, druhé v severoněmeckém Hamburku.
Europoslanci ze zemí na východě Evropy volají po solidaritě a větší podpoře regionů, které sousedí s Ruskem. Dopadají na ně totiž jak zvýšená bezpečnostní rizika a zátěž spojená s ukrajinskými uprchlíky, tak úbytek turistů a další problémy.
Počet migrantů, kteří nelegálně překročili hranice Evropské unie, byl loni nejnižší od roku 2021. Proti roku 2023 poklesl o 38 procent. Uvedla to dnes unijní pohraniční agentura Frontex, podle níž loni do zemí EU přišlo bez potřebných dokladů 239.000 lidí.
Reflexe klimatické politiky, konkurenceschopnost jako priorita nebo nelehké vyjednávání o víeletém rozpočtu. Jaký bude rok 2025 v Evropské unii? Poslechněte si první letošní epizodu podcastu Evropa zblízka.
K diskusi především o migrační problematice se ještě před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu sešli zástupci několika členských zemí Unie. Debata se dotkla hlavně vývoje v Sýrii a změn v návratové politic. Setkání, které pořádali Dánové, se účastnila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Evropská komise připraví do března návrh nových pravidel zajišťujících rychlejší navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Exekutiva Evropské unie také prověřuje možnosti, jak zřídit návratová centra pro migranty v mimounijních zemích.
Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.