Překvapili sami sebe. Češi pomohli zachovat evropskou jednotu krizím navzdory

Co stojí za úspěchem českého předsednictví? Kromě důvěry v diplomaty v Bruselu i velká motivace týmu, které celé předsednictví organizoval. Česko nyní předalo předsednickou štafetu Švédsku a spolu s ní i pár osvědčených tipů a praktických rad. Společné evropské řešení vysokých cen energií, dohoda na přísnějších klimatických cílech či schválení dlouho očekávané korporátní daně a masivní pomoc pro Ukrajinu. Na těchto bodech i mnohých dalších se Evropská unie dohodla během českého předsednictví v Radě EU. Od Čechů se přitom mnoho neočekávalo. „Češi sami sebe podcenili,“ řekla ředitelka odboru pro předsednictví na Úřadu vlády ČR Alice Krutilová při příležitosti debaty, kterou v lednu pořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s pražskou kanceláří nadace Hanns-Seidel-Stiftung. Hlavním principem českého předsednictví byla podle ní jednota. „Snažili jsme se vždy dosáhnout nejširšího možného konsensu,“ dodala. Jinými slovy, Česko se vyhýbalo tomu, aby se na Radách hlasovalo kvalifikovanou většinou, a snažilo se dosáhnout jednomyslnosti i v oblastech, kde dle unijních procesů není konsensus všech 27 zemí potřeba. Důležitým elementem uplynulého půlroku byla podle Krutilové také důvěra – a to především v české diplomaty v Bruselu. Právě ti vedli nejnáročnější jednání jak mezi jednotlivými státy, tak i mezi třemi hlavními institucemi EU. Za úspěchem podle Krutilové stála i silná motivace lidí, kteří na předsednictví pracovali a investovali do něj velké množství energie. Což se nakonec vyplatilo.

Krize jako nový standard

České předsednictví bylo podobně jako to francouzské silně ovlivněno válkou na Ukrajině, která v podstatě předefinovala jeho priority. Ruská agrese ovlivnila nejen bezpečnostní agendu, ale i energetiku, zemědělství či obchod. „Krize se stávají novým standardem. Předsednictví musejí být připravena na všechno a musejí být flexibilní, s myslí stále otevřenou. Česká republika ukázala, že je možné předělat priority a začít od znova, když je třeba,” řekla Vendula Kazlauskas, analytička Asociace pro mezinárodní otázky. Pochvalu získala ČR i od zástupkyně ředitele bruselského think tanku European Policy Centre Elizabeth Kuiperové. „Očekávání od českého předsednictví byla na počátku smíšená, vědělo se o nízkém rozpočtu a podobných problémech,“ uvedla Kuiperová. Češi si ale podle ní vedli dobře a velmi našlápnuto mají i Švédové.

Evropa potřebuje dlouhodobou vizi a odvážné činy, ne jen slova, říká expertka na EU politiku

Obrana, rozšíření i energetika

Priority švédského předsednictví na debatě představil švédský velvyslanec v Praze Fredrik Jörgensen.„Švédské předsednictví bude hnací silou implementace Strategického kompasu EU. Spolupráce mezi EU a NATO je pro nás prioritou,“ řekl velvyslanec s tím, že Švédové se chtějí věnovat mimo jiné i využívání Evropského mírového nástroje, kterým EU financuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Švédsko není členem NATO, bezpečnostní a obranná spolupráce na půdorysů EU je proto pro severskou zemi klíčová. Pokročit by chtělo švédské předsednictví i v oblasti společných zakázek na nákup zbraní a podpoře investic v obranném průmyslu. Tématem první poloviny roku bude bezesporu také konkurenceschopnost Evropy vůči Spojeným státům. Evropské podniky se obávají nového amerického zákonu proti inflaci, který má masivně podpořit tamní firmy. „Na zákon o snížení inflace musíme reagovat, zároveň si ale musíme udržet dobré transatlantické vztahy,“ potvrdila vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová. Evropská komise již připravuje vlastní opatření na podporu podniků, tzv. Evropský fond suverenity. Jeho detaily však zatím nejsou známy. Férový obchod je nicméně třeba řešit i na domácí scéně, v EU se vedou debaty o nových pravidlech státní pomoc a posílení jednotného vnitřního trhu. Ten letos slaví 30 let od svého vzniku.

Americké zelené plány ohrožují evropský průmysl. EU ladí protiúder, jednat o něm budou i lídři

Reformu migrační politiky Švédsko nedotáhne

Od Švédska se také předpokládá práce na zbývajících položkách balíčku Fit for 55, které se nestihly dokončit během českého předsednictví. Švédský velvyslanec také zdůraznil, že jeho země bude pokračovat ve snaze hájit jadernou energii jako udržitelný zdroj. Výzvou pro Švédsko bude také rozšiřování, zejména s ohledem na Kosovo, které těsně před koncem roku podalo oficiálně přihlášku do EU. Pět členských zemí ale stále neuznává nezávislost Kosova a Švédsko podle informací serveru EURACTIV nyní jednotlivé země EU obchází a zjišťuje jejich pozice k přijetí této západobalkánské země do evropského bloku. Co se týče rozšiřování EU, bolístkou zůstává také přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru. To se totiž českému předsednictví ani přes intenzivní úsilí nepodařilo, zejména kvůli odmítavému postoji Rakouska. Jako náročný bod agendy označil Jörgensen otázku reformy azylové a migrační politiky. „Uděláme, co je v našich silách, ale čas pro uzavření této otázky zatím nenastal,“ podotkl velvyslanec. Ladmanová ze strany Komise doplnila, že tématem bude také ochrana demokracie, již v květnu by totiž měla unijní exekutiva předložit další návrhy, které ji mají zajistit. V polovině roku pak publikuje další zprávu o stavu právního státu v zemích EU.