Evropská unie po zkušenostech s pandemií, energetickou krizí či kybernetickými útoky přijala nová pravidla pro ochranu kritické infrastruktury. Česko je nyní převádí do praxe.
Kritická infrastruktura čelí bezpečnostním hrozbám. Evropská unie v reakci na to přijala novou legislativu, která má posílit ochranu klíčových subjektů napříč hranicemi. Co se mění?
Státy i firmy čelí rostoucímu počtu kybernetických útoků. Nová pravidla mají odolnost kritické infrastruktury posílit. Samotná regulace ale stačit nebude.
Jak posílit evropskou obranu, propojit zelenou transformaci s potřebami průmyslu a zajistit, aby Česká republika hrála v Evropské unii důstojnou a aktivní roli? I o těchto otázkách debatovali v Praze zástupci politických stran u příležitosti blížících se sněmovních voleb.
Německo má za sebou volby, které ukázaly rostoucí polarizaci společnosti, ale zároveň potvrdily silnou podporu proevropským stranám. Co od nové vlády očekává Česko a Evropa? Právě o tom debatovali v Praze politici, diplomaté a zástupci akademické sféry.
Jak číst výsledky voleb v Německu? Jaká jsou očekávání od nové vládní koalice a jak se změní německý hlas v Evropě?
Už si nemůžeme dovolit situace, kdy se Německo na evropské úrovni zdrží hlasování, protože nemá názor. To je nepřijatelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz bavorský poslanec Gerhard Hopp.
Vodík může Česku a Bavorsku pomoci s dekarbonizací ekonomiky. Technologie je ale zatím na svém začátku a využití tzv. zeleného vodíku doprovází řada neznámých.
Jaká je budoucnost vodíku v Česku a Německu v kontextu dekarbonizace EU? V čem dává spolupráce napříč hranicemi na rozvoji vodíku smysl? Jakými cestami by se mělo partnerství ubírat?
Náš lokální průmysl má velký zájem o vodíkovou distribuční síť, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Matthias Rösch z Horní Falce. Pokud chce Evropa mít vodíku dost, musí podle něj masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Blokování rozhodnutí v Radě kvůli nesouvisejícím otázkám musíme zastavit, říká německý velvyslanec v České republice Andreas Künne. V rozhovoru pro EURACTIV.cz také odhaduje, že kontroly na německých hranicích nezmizí bez plně funkčního Paktu o migraci a azylu.
Jakým největším výzvám čelí Evropská unie? A jak by na ně měla reagovat nová Evropská komise pod opětovným vedením předsedkyně Ursuly von der Leyen?
Evropa čelí ekonomickým hrozbám, a zároveň musí reagovat na geopolitická rizika a klimatické změny. Podle expertů se právě tyto výzvy promítají ve struktuře nové Evropské komise a odpovídá jim i překryv portfolií jednotlivých eurokomisařů.
Jsme zvyklí pracovat velmi precizně, pečlivě – a často příliš pomalu. Válka na Ukrajině nám však ukázala, že krizové řízení a vojenské know-how stále potřebujeme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Thomas Silberhorn.
Německý kancléř Olaf Scholz krátce po vypuknutí války na Ukrajině představil koncept Zeitenwende a spolu s ním i změnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak konkrétně se Zeitenwende projevuje v praxi?
Německá jazykovědná společnost (Gfds) každý rok vybírá slovo, které reflektuje současnou společnost a její dynamiku. Loňským slovem roku se stal termín Zeitenwende odkazující na období přelomu. Jak se Zeitenwende projevuje v německé politice? O tom diskutovali hosté nedávné konference, kterou uspořádal EURACTIV.cz.
Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu se Evropa probudila do nové bezpečnostní reality. Co poslední rok ukázal o obranných kapacitách kontinentu? Jak se osvědčila spolupráce na úrovni EU? Jakou roli sehrávají země jako Česko? A co musí Evropa udělat, aby se ubránila?
Ačkoli je neutralita důležitým nástrojem rakouské „bezpečnostní sady nástrojů“, země diskutuje o budoucnosti své bezpečnosti a vždy reflektuje nové geopolitické okolnosti, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Lukas Mandl.
