Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes před europoslanci pronesla každoroční projev ke stavu Evropské unie. Zaměřila se na ekonomiku, migraci, umělou inteligenci nebo rozšíření EU. Byl to její poslední projev v současném mandátu před evropskými volbami, které se budou konat příští rok v červnu.
Právě volbami von der Leyen otevřela svůj proslov. „Za necelých 300 dní půjdou Evropané k volbám,“ připomněla ve středu na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Právě kontextem nadcházejících voleb je podle řady českých europoslanců letošní projev výjimečný, řekli novinářům v úterý.
„Na vystavování vysvědčení je zatím příliš brzy, zároveň je příliš pozdě na předkládání nové legislativy,“ řekl novinářům Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).
Komisi nyní čeká dotahování práce, kterou si pro toto volební období vytyčila. „Vím, že když jsem vám v roce 2019 představovala svůj program zelené, digitální a geopolitické Evropy, měli někteří pochybnosti. A to bylo ještě předtím, než se svět vlivem celosvětové pandemie a brutální války na evropské půdě ocitl vzhůru nohama. Podívejte se však, kde je Evropa dnes,“ řekla.
„Díky tomuto Parlamentu, členským státům a mému týmu komisařek a komisařů jsme naplnili více než 90 % toho, co jsem si předsevzala,“ vyčíslila.
💬 #SOTEU: Již za malou chvíli začne každoroční projev šéfky Komise @vonderleyen ke stavu #EU.
— EURACTIV.cz (@EURACTIV_cz) September 13, 2023
Loni se řeč soustředila především na Ukrajinu a reakci Unie ne ruskou agresi. Jaké úspěchy von der Leyen připomene a jaké plány do budoucna oznámí letos? Sledujte vlákno ⬇️ pic.twitter.com/iHrefqTqQk
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen musela čelit v posledních letech několika bezprecedentním výzvám – pandemii covidu-19 a válce, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, a jejich negativním dopadům do ekonomiky či energetiky, se kterými evropské země zápolí dodnes.
To, jak unijní exekutiva krize zvládla, si vysloužilo od některých zákonodárců ocenění. „Šéfka Komise Ursula von der Leyen to v tomto volebním období neměla jednoduché. Vypíchl bych její zvládnutí pandemie a vytrvalou podporu Ukrajiny včetně odstřihnutí se od ruského plynu,“ komentoval projev Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je ze stejné evropské stranické rodiny lidovců, jako je současná hlava unijní exekutivy.
Zvládnutí energetické krize vyzdvihla i sama von der Leyen. „Mnozí si mysleli, že nebudeme mít dostatek energie na celou zimu. Ale zvládli jsme to. Protože jsme zůstali jednotní – a sdíleli jsme naši poptávku a kupovali energii společně,“ řekla.
„Souhlasím s tím, že tato Komise měla nejobtížnější období v historii Evropské unie. Musela řešit dvě nečekané krize, pandemii covid-19 a válku na Ukrajině. Oceňuji, že se jí podařilo udržet jednotu států právě k ruské agresi na ukrajinském území,“ zhodnotila místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew).
Celkově byl podle Charanzové projev „nepřekvapivý“, vnímá ho však jako projev nikoliv na konci, ale na začátku mandátu. Charakter řeči by tak podle ní mohl naznačovat, že von der Leyen hodlá usilovat o další mandát, řekla redakci EURACTIV.cz.
Podle odhadů se v projevu kvůli blížícímu se konci mandátu příliš nových iniciativ neobjevilo. Jedna z mála oznámených novinek se ale týká právě energetiky, a sice větrné energie.
„Například naše větrná energetika je evropským úspěchem. V současné době se však potýká s řadou souběžných výzev. Proto předložíme balíček pro evropskou větrnou energetiku,“ oznámila von der Leyen.
Balíček by měl přinést například další urychlení povolovacích procesů pro výstavbu větrníků.
Podle von der Leyen vstupuje Evropa do druhé fáze Zelené dohody. „Při naplňování Zelené dohody pro Evropu držíme nastavený kurz, máme i nadále vysoké ambice, pokračujeme v naší strategii růstu,“ řekla.
Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy (Zelení/ESA) měla být ale von der Leyen konkrétnější a přijít s čísly, jak se Evropě v klimatické politice daří postupovat. „Zaznělo spousta krásných věcí a slibů o ochraně přírody, klimatické změně a zeleném průmyslu, ale nepadlo ani slovo o tom, jak se Evropě reálně daří snižovat závislost na fosilních palivech,“ komentoval projev.
Zaostřeno na ekonomiku
Silnými tématy projevu byly ekonomika bloku a rozšiřování sedmadvacítky o nové členy.
Podle šéfky Komise má EU v ekonomické oblasti tři hlavní problémy: nedostatek kvalifikované pracovní síly, vysokou inflaci a překážky v podnikání pro malé a střední podniky.
Další ohlášenou iniciativou Evropské komise je proto legislativa, která má malým a středním podnikům více ulevit.
Další výzva, před kterou Evropa stojí, je udržení její konkurenceschopnosti. Bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi proto dostal pověření, aby zpracoval plán, jak si má blok konkurenceschopnost udržet.
V této souvislosti zmínila Ursula von der Leyen Čínu, která Evropě konkuruje v řadě oblastí. Zejména pak na trhu s elektrickými automobily, které jsou kvůli čínské státní podpoře výrazně levnější. Proti tomu se Evropa ohrazuje a Komise chystá zahájit šetření nedovolené statní podpory ze strany čínské vlády.
EU 30+
Kromě toho Ursula von der Leyen oznámila, že Komise začne pracovat na analýze toho, jak by mohla Evropská unie fungovat s vícero členy. Rozšiřování by totiž podle ní nemělo nadále zůstat v rovině debat.
„Zdravotní unii jsme začali budovat s 27 státy. A já věřím, že ji můžeme dokončit s více než 30 státy. Evropskou obrannou unii jsme začali budovat s 27 státy. A já věřím, že ji můžeme dokončit s více než 30 státy,“ řekla.
Do Unie, jak uvedla, patří Ukrajina, západní Balkán i Moldavsko.
„Musíme se přenést přes staré dvojstranné debaty o rozšíření. Otázkou není prohloubení integrace, nebo rozšíření Unie. Můžeme a musíme učinit obojí (…) Ale nemůžeme – a neměli bychom – čekat s rozšířením na změnu Smluv (reformu EU),“ řekla.
„Proto Komise začne pracovat na řaděpřezkumů politiky před rozšířením, aby se zjistilo, jakým způsobem je nutno každou oblast větší Unii přizpůsobit. Budeme se muset zamyslet nad tím, jak by fungovaly naše instituce – jak by vypadal Parlament a Komise,“ popsala.
Letošní projev se nesl v neposlední řadě také v duchu důrazu na mladé lidi, ženy a rovnost.
Podpora Ukrajiny
Závěrečnou část projevu věnovala Ursula von der Leyen Ukrajině. Otevřela ji příběhem ukrajinské uprchlice, která po návratu na Ukrajinu, kde monitorovala ruské válečné zločiny, zahynula po útoku ruské rakety.
„Komise navrhne prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny,“ oznámila šéfka Komise.
Právě migrace dělá evropským politikům vrásky na čele v posledních měsících. Jde ale zejména o nelegální migraci. Čísla příchozích nelegálních migrantů opět strmě rostou.
Zatímco Unie dle slov předsedkyně potřebuje „(legální) migraci kvalifikovaných osob“ na trh práce, potřebuje také bojovat s převaděči, kteří „lákají zoufalé lidi na lži“.
„Metody převaděčů se neustále vyvíjejí. Ale naše právní předpisy jsou už více než dvacet let staré a je naléhavě nutné je aktualizovat. Potřebujeme proto nové právní předpisy a novou strukturu řízení. Potřebujeme přísnější prosazování práva, trestní stíhání a výraznější roli agentur Europol, Eurojust a Frontex,“ zdůraznila von der Leyen.
Evropské instituce už dlouhé měsíce ladí nový Pakt o migraci a azylu a snaží se na zvládání migrace domluvit i se třetími zeměmi. Europoslanci tak na probíhajícím plenárním zasedání debatovali například o dohodě EU s Tuniskem.
Komise hodlá přispět uspořádáním mezinárodní konference věnované boji proti obchodování s lidmi. To je ale podle europoslance Zdechovského málo.
„Nevím, co přinese mezinárodní konference o obchodování s lidmi/pašerácích, kterou chce EK uspořádat. Přijde mi to jako čirý alibismus. Dávno měla být připravena strategie, jak s touto mafií efektivně bojovat,“ okomentoval iniciativu.
Zrušte pakt s diktátorem. Europoslanci se přou o „zákulisní“ migrační dohodu s Tuniskem