Výjimky pro zemědělce s rokem 2023 zřejmě skončí, ekologická opatření se plně vrátí do praxe
Evropská komise neplánuje povolit zemědělcům další výjimky z ekologických opatření, a to navzdory sílícímu tlaku ze strany členských států.
Evropská komise neplánuje povolit zemědělcům další výjimky z ekologických opatření, a to navzdory sílícímu tlaku ze strany členských států.
Ursula von der Leyenová přednesla 13. září svůj poslední projev o stavu EU v současném mandátu. Proč hlavy…
Nedávejte citlivá data pacientů farmaceutickým a digitálním gigantům, vyzývají signatáři petice se stovkou tisíc podpisů. V žaludku jim leží připravovaný Evropský prostor pro zdravotní data, který teď mají na stole europoslanci.
Evropský parlament věnoval část svého středeční zasedání situaci v Bělorusku. Kromě projevu lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské europarlament přijal rezoluci, ve které vyzývá Mezinárodní trestní soud k vydání zatykače na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes před europoslanci pronesla každoroční projev ke stavu Evropské unie. Byl to její poslední projev v současném mandátu před evropskými volbami, které se budou konat příští rok v červnu.
V Evropském parlamentu to zase jednou jiskřilo, tentokrát kvůli nové migrační dohodě EU s Tuniskem. Zatímco jedna část europoslanců v ní vidí šablonu pro budoucnost, druhá upozorňuje na porušování lidských práv a volá po jejím zrušení.
Nová emisní norma Euro 7 vzbudila velké emoce – zejména ty negativní. Evropští výrobci automobilů označili normu za nepřijatelnou a nerealistickou. Argumenty zřejmě padly na úrodnou půdu, norma nyní prochází evropským legislativním procesem a tlak na její úpravu nabírá na síle.
Europoslanci sepsali veřejnou petici za zpřísnění podmínek pro účast ruských a běloruských sportovců na letních olympijských hrách v roce 2024.
Po několika krušných letech se zdá, že se český automobilový sektor pomalu vrací do původní formy. Celoevropský trh ale zřejmě čeká mnohabilionový propad a bude se muset hodně změnit, aby dokázal přežít.
Co se bude v evropské politice řešit na podzim? V podcastu Evropa zblízka odpovídají šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová a redaktoři Kateřina Zichová a Ondřej Plevák.
Západní společenství chce po Ukrajině důkaz, že je schopná fungovat jako demokratický stát i ve válce – příští rok by měla zorganizovat parlamentní a prezidentské volby. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj si myslí, že to půjde, ale na zabezpečení voleb požaduje po EU a USA finance. Je na to EU připravena? A jak se k věci staví Česko?
Češi si moc dobře pamatují, jaké je to předsedat Radě EU bez stabilní vlády. Španělé ale s tímto scénářem tak trochu počítali, jejich předsednictví proto není moc ambiciózní. Některé důležité úkoly nicméně splnit musí.
O prázdné křeslo nizozemského komisaře se uchází dosavadní nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Předtím než se nové funkce zhostí ale bude muset jeho nominaci schválit EP během tzv. grilování. To se ale může protáhnout kvůli jeho působení ve společnosti Shell.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti. Jak se lidem v česko-polském pohraničí žije a jak se dívají na jeho budoucnost, se na místo vydaly zmapovat česká a polská redakce EURACTIV.
Zatímco západní svět – Spojené státy americké a Evropská unie – stojí pevně na straně Ukrajiny a razantně odsuzují Rusko, jiné světové regiony stojí na pomezí a vůči Rusku se výrazně nevymezují. Změnit to má nová „diplomatická protiofenzíva“.
Jak by se měla EU postavit k vojenskému puči v Nigeru? Právě tím se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí EU na jednání ve španělském Toledu. Na stole jsou sankce i podpora vojenské intervence.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Zejména těch z blízkého města Bogatynie. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti.
Kdo jsou mladí Češi, kteří se profesně věnují EU? Co mají k sedmadvacítce říct? Jak vlastně práce spojená s unijními záležitostmi vypadá, jak se k ní dá dostat a co jim dává a bere? Odpoví letní minisérie podcastu Evropa zblízka, Mladí v EU.