Česko míří spolu s ostatními státy EU k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. Cílem konference je podpořit veřejnou debatu o transformaci jako společenské a ekonomické realitě a předpokladu pro budoucí hospodářský růst.
Evropská unie má sice v zemědělství a ekologii velké ambice, pokrok se ale v oblasti udržitelnosti zatím zadrhává. Upozorňuje na to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle které by měla EU provázat dotace s měřitelnými výsledky.
Když na boj se světovou konkurencí nemáte nové peníze, můžete se alespoň snažit co nejlépe využít ty dostupné. Právě v tomto duchu se nese Platforma strategických technologií pro Evropu, kterou teď měli na stole europoslanci.
„V rámci jednání jsme nenarazili na žádný tak závažný programový problém, který by jednání bránil – tedy že bychom odešli od stolu a řekli, že nemá smysl si dál povídat,“ říká o vyjednávání možné společné kandidátky koalice Spolu do europarlamentu současný vicehejtman Talíř.
Hodnocení dopadu vstupu Ukrajiny do EU na zemědělské dotace není podle aktuálních kritérií relevantní. Členství Ukrajiny v EU by totiž zřejmě vedlo ke konci společné zemědělské politiky v podobě, jak ji známe dnes, říká náměstek ukrajinského ministra hospodářství Taras Kačka.
Po polských parlamentních volbách, které se konaly 15. října, míří do vlády zřejmě současná opozice v čele s Donaldem Tuskem. Co to znamená pro Evropu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Vít Dostál.
V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
Asie dominuje ve výrobě baterií do elektromobilů, dodávky surovin i výrobu článků ovládá hlavně Peking. Evropa zaspala, do konce dekády by však chtěla situaci napravit.
Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil nové poslance a senátory, hlasoval i v referendu. Sčítání probíhalo až do úterního dopoledne. Nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Jak může dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
„Chceme (na kandidátce) nové lidi. Je to důležité také proto, že bych ráda předala někomu novému mé těžce nabyté zkušenosti,“ říká europoslankyně Šojdrová v rozhovoru pro server Euractiv.cz. V rozhovoru mluvila i o nové zemědělské politice, která by podle ní měla umožnit zemědělcům plnit jejich prioritní roli produkce zdravých potravin.
Evropská unie připravuje odložit zpřísnění cel na prodej elektromobilů importovaných ze Spojeného království. Roční odklad by měl zmírnit spor ohledně nových pravidel, která mají začít platit od ledna příštího roku.
Úřady by měly více spolupracovat ve výměně informací o trestních činech a poskytovat nám je dříve, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz nový náměstek Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) Petr Klement.
Koalice Spolu by měla v nadcházejících dnech rozhodnout o tom, zda bude kandidovat příští rok v evropských volbách společně. Pondělní schůzka zástupců stran koalice sice nepřinesla definitivní výsledek, byla ale „výrazným pokrokem“. Další schůzka čeká zástupce všech tří stran ve čtvrtek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský v úterý odpoledne přiletěl do Tel Avivu, aby vyjádřil Izraeli podporu v jeho aktuálním válečném konfliktu s teroristickým hnutím Hamás. Do Prahy nyní veze na třicet českých občanů, kteří se ocitli v nouzové situaci.
Do centra pozornosti v EU se dostává otázka jejího rozšíření. Z politických prohlášení téma zamířilo už na jednací stoly. Kdy a jak se EU rozšíří? Napoví nový díl podcastu Evropa zblízka.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes navštívil Paříž, kde jednal mimo jiné se svým francouzským protějškem – ministryní pro Evropu a zahraniční věci Catherine Colonnou. Hlavními tématy byla Ukrajina, budoucnost Evropy včetně jejího rozšíření a strategické partnerství Česka s Francií, které čeká „aktualizace“.
Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
Ukrajina si do Granady přijela pro ujištění, že může nadále počítat s evropskou podporou, i když nad tou americkou visí otazník. Summit Evropského politického společenství mohl přinést posun ve sporech Arménie-Ázerbájdžán nebo Srbsko-Kosovo, to by ale jejich lídři nesměli zůstat doma.
