Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Čtveřice premiérů chtěla ústy Evropské rady zatlačit na rychlejší schválení vakcíny proti covid-19 od společnosti AstraZeneca. V závěrech zasedání se však jejich apel na Evropskou lékovou agenturu (EMA) nepromítl.
Dotace z EU, které v rámci kohezní politiky do členských zemí proudí, pomáhají rozvíjet chudší regiony a stírat tak napříč Evropou socioekonomické rozdíly. Tyto prostředky plynou také do zdravotnictví a Česku pomáhají realizovat reformu psychiatrické péče.
Města by měla přijmout svůj díl odpovědnosti v nynější klimatické krizi. Jak mohou města přispívat k ochraně klimatu? EURACTIV.cz se ptal Magdaleny Davis.
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
Od 1. ledna letošního roku platí provizorní dohoda o budoucích vztazích Evropské unie a Velké Británie. A nejen obchodníci už čelí dopadům rozchodu Unie a Spojeného království v praxi. Kromě nárůstu byrokracie došlo i na kuriozity. Co se konkrétně děje?
Navzdory svým omezeným pravomocem dokázala EU, a zejména Evropská komise, využít svých nástrojů a pomoci členským zemím v boji s jarní vlnou pandemie. Vyplývá to z hodnocení Evropského účetního dvora.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný si uvědomuje negativní dopady těžby uhlí na životní prostředí a lidské zdraví. „Osobně jsem pro ukončení těžby uhlí co nejdříve,“ uvedl ministr na dotaz serveru EURACTIV.cz.
Ukončení používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem. Tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.
Na nové zemědělské politice stále nepanuje shoda. Jisté ale je, že bude „zelenější“ než ta stávající. Co obnáší tzv. ekoschémata? Jak probíhá jednání o reformě politiky? A jaká je česká pozice? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová.
Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.
Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i ČBA.
Radě Evropské unie předsedá od začátku letošního roku Portugalsko. Jak si vedlo před ním předsedající Německo? Jaké mu Portugalsko plány? A jaké před ním stojí výzvy? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů, a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.
V Bruselu se blíží ke konci legislativní proces, který se týká nových pravidel proti šíření teroristického obsahu na internetu. V pondělí večer s novou legislativou vyslovil souhlas i klíčový výbor pro občanské svobody (LIBE).
Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně ČR plánuje dotace vynaložit?
Závěr uplynulého roku přinesl vedle jiného i předběžné schválení dlouho očekávané a ambiciózní investiční dohody mezi EU a Čínou.
