Plánovaná Konference o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci se mají Evropané vyjádřit k tomu, jaká má být budoucnost sedmadvacetičlenného bloku, měla být zahájena loni v květnu. Kvůli koronavirové krizi byla ale odložena. Kdy začne? A jak bude probíhat?
Turecký prezident Erdoğan má příležitost vylepšit vztahy s EU i s celým Západem, šanci mu k tomu dávají brexit i změna v Bílém domě. Ve vzduchu však stále visí evropské sankce, které by zatížily už teď velmi zasaženou tureckou ekonomiku.
Diskuse o dalším směřování Unie už klepe na dveře. Jak bude očekávaná Konference o budoucnosti Evropy probíhat?
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) varoval vlády členských států před černým trhem s vakcínami proti covid-19. Podle úřadu se většinou jedná o falešné nabídky. S nabídkou od překupníka vakcín se setkal i český premiér Andrej Babiš.
Globální spotřeba materiálů se má v následujících čtyřiceti letech zdvojnásobit. Narůst má také objem odpadu, a to až o 70 procent do roku 2050. Upozornili na to europoslanci, podle kterých by si EU měla stanovit přísnější cíle pro spotřebu materiálů.
Přeshraniční spolupráce v EU pomáhá stírat přetrvávající hranice, což evropské země ocenily v posledních měsících zejména v rámci výpomoci v péči o covidové pacienty. Spolupráce ve veřejných službách ale mnohdy není jednoduchá.
Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.
Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Spor mezi Českem a Polskem kvůli těžbě v hnědouhelném dole Turów pokračuje. Ministr zahraničí Tomáš Petříček chce o věci jednat se svým polským protějškem. Již v pátek proto zamíří do Varšavy.
Evropská agentura pro chemické látky doporučila, aby Unie plošně zakázala prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek. Co ji k tomu vedlo? Dočkají se evropské země plošného zákazu? A jaké jsou reakce? Odpovídá šéfredaktorka portálu EURACTIV.cz Aneta Zachová.
EU se rozhodla „obnovit“ spolupráci se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, a pomoct jim tak s modernizací hospodářství a s dalšími výzvami. V tématu migrace se však příliš zaměřuje na bezpečnost a zapomíná na lidi, upozorňují lidskoprávní organizace.
Humanitární pomoc EU v oblasti vzdělávání funguje „celkem dobře“, potýká se ale s několika limity. K takovému závěru došel Evropský účetní dvůr ve své lednové zvláštní zprávě.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Koronavirová krize odhalila, že je Evropa nesoběstačná co do léčiv nebo ochranných zdravotnických pomůcek. Problém je ale širší, EU chce proto posílit tzv. „strategickou autonomii“. O co jde? Jak chce Evropská unie nesoběstačnost řešit? A co to znamená pro Česko?
Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?
Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
