Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.
Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila další vakcínu proti covid-19. Jak vlastně probíhá hodnocení vakcín? Schválil by Státní ústav pro kontrolu léčiv vakcínu rychleji než EMA? A co je to očkovací diplomacie?
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Vývoz nebezpečného elektroodpadu do třetích zemí zakazují mezinárodní i evropská pravidla. Přesto se stále děje. Proč a co s tím?
Kdo je připraven, není překvapen. Takovou strategii zvolili čeští vývozci automobilů a autodílů, a proto se zatím s výraznějšími komplikacemi způsobenými vystoupením Velké Británie z jednotného trhu a celní unie nepotýkají.
Debata o ochraně klimatu se velmi rychle změnila, a to i v zemích závislých na fosilních palivech, jako jsou Polsko nebo Česko. Současná diskuse už není o „jestli“, ale „jak“ a „kdy“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elif Gündüzyeliová.
Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?
Přesnější měření spotřebovaného tepla i rozsáhlejší a častější informace o skutečném využívání teplé vody, vytápění a chlazení. Tak zní jedny z hlavních požadavků revidované evropské směrnice o energetické účinnosti. České domácnosti si ale na nová pravidla musí ještě počkat.
Evropský parlament v úterý schválil vytvoření dlouho připravovaného programu InvestEU, který má přilákat soukromé investice. Jeho předchůdce, Evropský fond pro strategické investice, pomohl rozjet například společnost BioNTech.
Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým dnešní evropský mediální sektor čelí. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli.
Před necelým rokem uspořádala Evropská komise celosvětovou dárcovskou konferenci. Cílem akce bylo vybrat peníze na vývoj vakcíny proti covid-19. Česko slíbilo příspěvek ve výši 750 tisíc eur. Podle zjištění serveru EURACTIV.cz ale Česko příspěvek nikdy neodeslalo.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česko dostane v následujících letech z fondů EU štědrou obálku, zhruba 500 miliard korun. V budoucím rozpočtovém období už to tak ale pravděpodobně nebude. Jak se ČR daří čerpat evropské dotace? A na co by se měla do budoucna připravit?
Nadnárodní společnosti by měly nově zveřejňovat účetní údaje pro každou evropskou zemi zvlášť. Minulý týden se na tom shodli zástupci zemí EU. Má to ale háček. O nových pravidlech se hlasovalo kvalifikovanou většinou, což se české vládě nelíbí.
Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
