Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.
Mrzí mě, že se často setkávám s názorem, že my jako malá země v EU nic nedokážeme. Myslím si ale, že bychom měli úplně změnit mentalitu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicehejtman Jihočeského kraje František Talíř.
Vzájemná závislost mezi regiony různých států je silnější a významnější, než se zdá. Potvrdila to pandemie koronaviru.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Označení jaderné energie za udržitelný zdroj může umožnit její další rozvoj i výhodnější financování. Radioaktivního odpadu se obávat nemusíme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na jadernou energetiku Jiří Marek.
Česko chce být aktivnější v arktickém regionu. Žádá proto o pozorovatelský status v Arktické radě. Mezi hlavními českými prioritami dominuje boj proti klimatickým změnám, posílení vědecké spolupráce i kooperace s dalšími aktéry v severském regionu.
Koronavirová krize odhalila v plné nahotě problémy, které má Česká republika s digitální transformací. Zároveň se však jedná o příležitost, jak se i s pomocí mimořádných evropských prostředků zaměřit na oblasti, kde Čechy nejvíc „tlačí digitální bota“.
Česko přistupuje k evropské klimatické politice „se zdravým rozumem“. Jak se mu daří svou pozici prosazovat na summitech Evropské rady? A co můžeme od Bruselu v následujících měsících na poli ochrany klimatu očekávat?
Evropská komise vydala strategii, která má podpořit začlenění lidí s postižením do společnosti. Ti se stále potýkají se značnými překážkami, například při hledání zaměstnání. Europoslanci navíc přijali rezoluci, ve které vyzývají k zavedení zaměstnaneckých kvót.
Před rokem se začala Evropa potýkat s koronavirovou krizí. Již tehdy bylo jasné, že pandemie bude mít obrovský dopad na ekonomiku. EU se přitom jen pár týdnů před tím dohodla na plánu ochrany klimatu. Jaký bude mít dopad na ČR?
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?
Problémem očkovací strategie EU je i to, že si každá země dopředu objednala jinak složené portfolio výrobců. Česko se snaží zajistit, aby měli všichni vakcín dostatek, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.
Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.
Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Verdikt JRC ale není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
Zkrachovalé průmyslové areály a opuštěná zemědělská stavení hyzdí krajinu a zároveň mohou představovat nebezpečí pro životní prostředí. Na jejich místě přitom mohou vzniknout nové a užitečné stavby. Města či firmy na to mohou využít dotace z Evropské unie.
Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Při jejich řádné recyklaci a zpracování však některé z nich představují hodnotné suroviny, které lze dále využívat. Ty ostatní je pak nutné šetrně zlikvidovat.
