V letošním roce se po nějaké době opět dostalo do popředí téma právního státu a jeho stavu v zemích Evropské unie. Vývoj jsme v průběhu roku sledovali, stejně jako vznik Úřadu evropského veřejného žalobce nebo iniciativy na ochranu lidských práv.
Má-li být rok 2020 označen za rok koronavirový, na unijní úrovni musí mít bezesporu ještě přívlastek brexitový. Spojené království po 47 letech de facto vystoupilo z EU k 31. lednu 2020. Po zbytek roku se však nadále řídilo unijními pravidly.
Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.
Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Ohlédněte se společně s námi za složitým rokem 2020 a za klíčovými evropskými tématy, která naši redaktoři bedlivě sledovali. Přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších článků.
Letošní rok bezesporu zcela pohltila pandemie koronaviru a snahy nějak se z ní dostat. Redakce EURACTIV.cz sledovala různé aspekty krize – roli EU, kroky ČR, ekonomickou obnovu nebo čínskou „rouškovou“ diplomacii.
Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.
Osekání rozpočtu na obranu není jedinou obětí, kterou vládní koalice musela přinést, aby zajistila podporu rozpočtu pro rok 2021. Změn dozná také kapitola určená na humanitární a rozvojovou pomoc.
Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?
Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy, v agendě hraje roli také klima a energetika. V realizaci projektů jim často pomáhají prostředky z EU, inspiraci čerpají i v Plzni.
Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.
Before the EU budget summit there were questions in Czech and Slovak media if Poland and Hungary’s statement means the end of the Visegrad Group because of diversity in governments’ positions in a crucial for the European Union matter, analyst Łukasz Ogrodnik told EURACTIV.pl.
Evropská komise včera v nezávazném stanovisku dospěla k závěru, že Polsko prodloužením těžby na dole Turów porušilo několik unijních pravidel. Česko se tak nyní může obrátit na Soudní dvůr EU. Varšava by zároveň měla uznat svou chybu.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.
Přístup Česka k Rusku a Číně je jiný než ten polský. Premiér Babiš je byznysmen, k přírodním zdrojům přistupuje transakčně a ekonomické zájmy staví na první místo i ve vztazích s Ruskem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Łukasz Ogrodnik.
Česko při přípravě na očkování proti covid-19 zaspalo. V rozhovoru pro ČT to přiznal koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta. „Zpoždění rozhodně máme, ale v krátké době dvou až tří měsíců to doženeme,“ řekl český koordinátor. Jak jsou na tom ostatní státy EU?
S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.
