Česko chce vedle zelených cílů pro autoprůmysl v Evropě vyjednat také změnu plánovaného obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS 2. To má od roku 2027 zahrnovat emise CO2 budov nebo silniční dopravy a rozšířit tak dosavadní fungující systém ETS 1.
Od roku 2027 by podle platného zákona EU měla být paliva pro vytápění a silniční dopravu zpoplatněna za vypouštěné emise CO2. Půjde tak o rozšíření systému ETS 1, který dosud platil pro elektřinu a těžký průmysl.
S blížícím se rozšířením systému obchodování s emisemi ale v Evropě postupně sílí hlasy volající po odkladu zavedení emisních poplatků pro další odvětví. Nyní se k nim naplno přidalo i Česko.
Ve středu 11. prosince proto vláda schválila tzv. non-paper věnovaný emisním povolenkám pod ETS 2. Ten podle slov ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL, EPP) byl s předstihem zaslán ostatním vládám států EU. V úterý 17. prosince, během Rady ministrů pro životní prostředí, s ním pak byli seznámeni nejen Hladíkovi protějšci, ale také noví komisaři. S těmi ministři měli v úterý pracovní oběd na téma priorit Komise v oblasti politiky životního prostředí a klimatu pro období 2024–2029.
V návrhu Česká republika požaduje dvě věci: odklad ETS 2 do roku 2028 a jasnou stabilizaci a transparentnost trhu s emisemi.
„Společně žádáme o úpravy odrážející potřebu snížení volatility, vyšší přijatelnost a minimalizaci negativních sociálních dopadů,“ uvádí se v dokumentu.
Podle neoficiálního dokumentu existují na členské státy trvalé ekonomické tlaky způsobené „kolísáním cen energie, ale zdá se, že ustanovení směrnice o ETS umožňující případný odklad na základě úrovně cen energie v roce 2026 nebude pravděpodobně použito“.
Vláda proto chce podle slov premiéra Petra Fialy (ODS, ECR) provést takové úpravy, které by měly zajistit „efektivní ochranu proti růstu ceny povolenky“. K tomu by mělo napomoci odložení plného náběhu platnosti ETS 2 alespoň o jeden rok, tedy na rok 2028.
Pokud by se podařilo najít shodu na ročním prodloužení přípravné a monitorovací fáze, výrazně by se zvýšila přijatelnost ETS 2 v mnoha členských státech.
Díky tomu by měla být zajištěna „silnější ochrana proti prudkému růstu ceny povolenky“ a pozorování toho, jak se povolenka měřená na trhu chová. Pokud by k odložení nedošlo, hrozí podle Fialy riziko zvýšených nákladů pro domácnosti i podnikatele.
Segment pohonných hmot pak je podle českého návrhu sociálně ještě citlivější, a mělo by u něj proto dojít k ještě delšímu odkladu.
Český návrh také vybízí, aby se důkladně projednala tzv. rezerva tržní stability (Market Stability Reserve), která upravuje nabídku povolenek, které mají být draženy v rámci EU ETS. Rezerva zadržuje přebytečné emisní povolenky, a naopak je uvolňuje při příliš vysokých cenách.
To znamená „zajištění účinnějších mechanismů cenové kontroly, přičemž je třeba uznat, že tyto nástroje hrají zásadní roli při udržování stability trhu a společenské přijatelnosti,“ argumentuje Česko v dokumentu.
Polsko plánuje revizi klimatických cílů
Přestože byly potenciální dopady ETS 2 na zranitelné domácnosti – a tím pádem i jeho politická výbušnost – známy již od začátku, podpora se pro něj nakonec našla až překvapivě rychle. Komise tehdy při jeho schvalování v roce 2023 dokázala přesvědčit dostatečný počet členských států, že ETS 2 bude tou „nejméně špatnou“ variantou, pokud EU skutečně chce dosáhnout nastavených klimatických cílů.
Navzdory počátečnímu entusiasmu ale drtivá většina členských států nebyla s to novelizovanou směrnici o emisním obchodování přijmout na národní úrovni. Do svých legislativ ji tak ze všech 27 zemí přijaly pouze Rakousko a Německo.
Naopak proti jejímu přijetí se vedle Česka vyslovily například Slovensko, ale také Polsko. Právě Varšava si přehodnocování klimatických cílů, včetně systému ETS, stanovila za jednu z priorit pro své blížící se předsednictví od začátku příštího roku.
„Sotva jsme se dostali z energetické krize. Donedávna některé země musely dotovat domácnosti, které zápasily s problémy životních nákladů. Měli bychom se proto teď zastavit a zamyslet, zda je nyní ten nejlepší okamžik se posouvat dále,“ okomentoval na jednání ministrů polský zástupce.
Praha má dále otevřenou podporu Itálie, Lotyšska a Slovenska. Určitou vstřícnost naznačila také Francie.
Pokud jde o realizaci klimatických zákonů, „musíme být flexibilní a předvídat úpravy,“ uvedla v úterý na konto systému ETS 2 francouzská ministryně pro energetiku a klima Agnes Pannier-Runacher. Vyloučila změny stabilizační rezervy, ale uvedla, že je otevřená vůči ostatním částem českého návrhu.
Proti změnám se staví Evropská komise a Lucembursko, zatímco klíčoví hráči jako Německo se rozhodli nezaujmout stanovisko. Přestože Němci již vlastní systém zpoplatnění emisí v praxi na národní úrovni mají (pod názvem BEHG), je ještě potřeba navázat jej na celoevropský systém ETS 2. S tím se ale pojí vznik Sociálně klimatického fondu, který by nutně vedl k odvodu peněz získaných z prodeje povolenek od německých firem do společného evropského fondu. Z toho by následně mohly čerpat i další evropské státy. Návrh německé vlády na zavedení ETS 2 zůstal s pádem vlády ležet v poslanecké sněmovně.
Právě Německo (v čele s CDU) přitom bylo během procesu tvorby jednou z hnacích sil ETS 2. S nadcházejícími volbami ale zůstává otázka, zda bude tuto pozici obhajovat.
https://x.com/hladikpe/status/1869045319259902250Proti změnám schválené legislativy se naopak vymezil staronový komisař pro klima Wopke Hoekstra. „Předvídatelnost má pro naše společnosti obrovskou hodnotu,“ uvedl s komentářem, že radí „zůstat v kurzu“.
Podobné signály vyslalo také Lucembursko. „Znovuotevření zákonů se ukáže jako nežádoucí,“ varoval ministr pro klima Serge Wilmes.
Podporu odkladu nyní bude podle ministra Hladíka potřeba hledat také mezi europoslanci, okomentoval pro novináře.Začíná boj o rok 2040
Obrana ETS 2 má ze strany komisaře pro klima také další klíčový důvod. Komise bude muset do 10. února 2025 odezvat svůj klimatický plán OSN, ve kterém je role ETS 2 klíčová.
„Od Komise se brzy očekává nové NDS (Nationally Determined Contributions). Nejprve potřebujeme plán pro rok 2040 a z něj bude následně odvozeno NDC pro OSN. To znamená, že je tu zřetelná potřeba zrychlit – a velmi doufám, že nám v tomto pomůže leadership polského předsednictví,“ okomentoval Hoekstra. Polsko se nicméně této role zřejmě ujmout neplánuje.
Přestože cíl pro rok 2040 zatím nemá konkrétnější obrysy – a prozatím jde pouze o návrh předložený Evropskou komisí – právě na nástroj obchodování s emisními povolenkami z velké části spoléhá. Komise totiž navrhla ambiciózní cíl 90procentního snížení emisí v porovnání s rokem 1990. Právě takový je podle argumentace Komise potřeba, aby země EU byly schopné dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Česko chce podle Hladíka ve vztahu k cíli pro rok 2040 především vidět dopady na jednotlivé sektory a vědět, jak se bude tento cíl rozpočítávat mezi jednotlivé země, pokud vůbec. Samotná Česká republika v cíli pro rok 2040 směřuje k hranici 83 procent.