Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu. Ochrana klimatu a digitalizace evropské ekonomiky jsou mezi šesti hlavními prioritami Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové.
Přestože koronavirová krize zásadně ovlivnila práci unijních institucí, podle premiérů a prezidentů členských zemí by Unie neměla na své původní plány zapomínat.
Vyplývá to ze čtvrtečních závěrů videosummitu Evropské rady. Šéfové vlád ve
společném prohlášení uvedli, že boj proti koronaviru a jeho bezprostředním následkům je naléhavý, EU by však měla začít připravovat opatření, která umožní „návrat do normálu“. Opatření by podle nich měla zajistit udržitelný růst a zohlednit „aspekty ekologické a digitální transformace“.
Zmínka o zelené transformaci se do prohlášení dostala až na poslední chvíli. Původní návrh závěrů, do kterých nahlédl
EURACTIV.com, ji neobsahoval.
Prosazení „zelené transformace“ do závěrů summitu vítají zejména organizace věnující se ochraně klimatu. Podle
Quentina Genarda z think-tanku E3G změna závěrů souvisí i s komentáři, které v poslední době zaznívaly z Česka a Polska.
Český premiér
Andrej Babiš totiž nedávno prohlásil, že Evropa by měla s ohledem na koronavirovou krizi „zapomenout“ na Zelenou dohodu pro Evropu. V podobném duchu se nesl i výrok polského náměstka ministra pro státní rezervy
Janusze Kowalského, který podpořil názor českého premiéra a dožadoval se například pozastavení systému pro obchodování s emisemi.
I přes tuto kritiku ale český premiér společné závěry zmiňující zelenou transformaci podepsal, stejně jako jeho polský protějšek.
Kvůli koronaviru má Evropa zapomenout na klima, říká česká vláda. Nesmysl, brání se ekologové
Environmentální organizace již
vyzvaly předsedy institucí EU, aby připravovaný plán pro ekonomické zotavení Evropy zajistil, že se evropské firmy vydají cestou udržitelného růstu.
Podporu z veřejných zdrojů si podle ekologů v čele se Světovým fondem na ochranu přírody zaslouží jen ty společnosti, které jednají v souladu s cílem EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Právě omezení emisí uhlíku je páteří Zelené dohody pro Evropu.
Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek
Přestože Evropská komise již dříve ujistila, že zelená agenda zůstává prioritou, kvůli koronavirové krizi již musela odložit zveřejnění souvisejících strategií. Týká se to například strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork), která má zajistit šetrnější zemědělství a udržitelný dodavatelský řetězec. Původně ji měla Komise zveřejnit 25. března, nakonec ji ale plánuje předložit až 29. dubna.
„Nezáleží tolik na tom, jestli tyto strategie přijmeme o dva nebo tři týdny později,“ uvedl pro EURACTIV.com nejmenovaný zdroj z Komise. „Musíme se nyní zaměřit na koronavirovou krizi,“ dodal.
Komise přiznává, že koronavirová krize může ovlivnit Zelenou dohodu pro Evropu
Automobilový průmysl nezvládá plnit cíle
Práce na zelené agendě už sice začaly, členským státům ale několik měsíců potrvá, než se budou moci věnovat i jiným oblastem, než je aktuální boj proti koronaviru.
„S odezněním současné krize se pozornost přenese k oživení ekonomik. Právě to je ten správný čas, aby se čistá energetika, doprava a chytrá infrastruktura dostaly do středu všech dlouhodobých stimulů,“ uvedl zakladatel výzkumné agentury Bloomberg New Energy Finance
Michael Liebreich.
Například automobilový průmysl by podle něj měl být podpořen nikoli finančně, ale vyšší poptávkou po elektromobilech. Poptávku by mohlo nastartovat například opatření, které by tlačilo e-shopy a společnosti rozvážející jídlo k pořízení elektrických vozidel.
Evropské automobilky ale už nyní upozorňují, že kvůli koronavirové krizi budou mít problém s plněním již stávajících přísných unijních pravidel. Na automobilový průmysl v současné době dopadají zejména cíle pro snižování emisí u osobních vozidel. Ty se mají do roku 2030 snížit o 37,5 procent.
V dopise adresovaném eurokomisařům Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) uvedla, že rozhodně nechce podkopávat klimatické ambice EU, na druhou stranu ale doufá v úpravu legislativy.
Automobilek se zastal i německý ministr financí
Peter Altmaier. Již v únoru požádal evropského komisaře zodpovědného za Zelenou dohodu pro Evropu,
Franse Timmermanse, aby se jakékoli další plány na snižování emisí nevztahovaly na automobilový sektor. Na ten se totiž vztahují tak přísné cíle, že pro další snižování emisí zde podle Altmaiera není prostor.
