Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Sláva demokracie, prohra populismu. Právě tak by se daly shrnout první reakce nizozemského premiéra
Marka Rutteho na výsledky včerejších parlamentních voleb.
Před hlasováním o budoucnosti Nizozemska byl jedním z favoritů populista
Geert Wilders. Ve středu odpoledne se však jeho vize o uzavření hranic migrantům a vystoupení z Evropské unie začala pozvolna rozplývat. K volebním urnám totiž přišel rekordní počet Nizozemců, účast byla více než 80%. Hlasy tak připadly i méně populárním stranám.
Nejvíce voličů podpořilo Lidovou stranu pro svobodu a demokracii (VVD) Marka Rutteho. Podle dosavadních odhadů po sečtení 95 procent hlasů získá 33 křesel ze 150 členného parlamentu. Oproti minulým volbám si vládní strana pohoršila a k zformování vládní koalice bude potřebovat hned tři spojence.
„Naši zemi chceme i nadále udržovat bezpečnou a stabilní,“
prohlásil Rutte, který včerejší volby označuje za vítězství demokracie. „Po brexitu a amerických volbách řeklo Nizozemsko stop populismu,“ dodal.
Zelení překvapili, sociální demokraté jsou zklamaní
Podle dosavadní rétoriky je však s Wilders s výsledky spokojený. Jeho Strana pro svobodu pravděpodobně získá 20 křesel, tedy o pět více než v roce 2012, a bude i nadále v opozici. Velký úspěch zaznamenali Křesťanští demokraté (CDA) a levicoví liberálové D66. Obě dvě strany by měly získat 19 křesel.
„Skokanem“ voleb se však stala Zelená levice (GL) pod vedením mladého politika
Jesseho Klavera. Dosud měla v poslanecké sněmovně 10 křesel, nově jich zabere až 16. Hořký propad zaznamenala sociální demokracie.
Zdroj dat: Electograph
Oficiální výsledky nizozemské úřady teprve potvrdí. Kvůli obavám z hackerských útoků se totiž hlasy sčítají ručně.
Nenávist k islámu Widlersovi k vítězství nestačila
Wilders bývá často přirovnáván k
Donaldu Trumpovi. Oba dva jsou označováni jako populisté a zastánci protiimigrační politiky. Wilders však svou kampaň opřel o nenávist k muslimského světu, zatímco Trump se více zaměřil na ekonomické problémy.
Kulturní a náboženská témata nakonec využil i premiér Mark Rutte. Jak upozorňuje
Joel Schallit z bruselské redakce EurActivu, Rutteho vláda mimo jiné ohlásila, že plánuje prosadit zákaz nošení šátků:
Wilders ztrácel popularitu již před volbami. Více >>>>Předvolební kampaň v Nizozemsku poznamenalo také vyostření vztahů s Tureckem. Nizozemské úřady totiž zakázaly tureckým diplomatům přistát na letišti v Rotterdamu a podpořit referendum v Turecku o změně ústavy. Prezident
Recep Tayyip Erdoğan poté označil Nizozemsko za fašistické.
Výsledky voleb v Nizozemsku lze považovat za vyhranou bitvu ve válce proti populismu, otázkou však zůstává, na jakou stranu se vydají ostatní evropské země. Na řadě jsou dubnové prezidentské volby ve Francii a podzimní volby v Německu a České republice.
