Popularita populistických krajně pravicových stran v Evropě roste. Jaké strany do této kategorie spadají? Proč jsou tak populární? A bude v Evropě vládnout 27 Viktorů Orbánů? Odpovídá politolog Petr Kratochvíl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
V Evropě dlouhodobě roste poptávka, a společně s ní i nabídka, takzvané krajní pravice. Vypovídají o tom například data projektu PopuList, která ukazují dlouhodobý vzestup zejména krajně pravicových populistů. A tento trend se týká také evropských institucí.
Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Vládní zmocněnec pro biodiverzitu Ladislav Miko v rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že Česko zatím do nového Fondu ztrát a škod, jehož detaily se ladí na konferenci COP 28, nepřispívá. Přesto ale může v řešení důsledků klimatické změny v zemích třetího světa sehrát svou roli.
Proč je potřeba reformovat Evropskou unii? A co pro integraci znamená vzestup populismu a ultrakonzervativních stran? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s europoslancem Marcelem Kolajou (Piráti, Zelení/ESA).
Populismus se v posledních letech usadil v evropských politických reprezentacích. Co o jeho „kondici“ vypovídají nedávné volby v sedmadvacítce? A jak tento politický styl souvisí s odklonem od uhlí? V podcastu Evropa zblízka odpovídá politolog Vlastimil Havlík.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Koronavirová krize představuje nebezpečí pro EU, je pro ni momentem pravdy, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Varoval, že pokud nyní bohatší evropské státy nebudou solidární, mohli by se v zemích jako Itálie, Španělsko a také Francie k moci dostat populisté.
Jaké jsou příčiny a jaká řešení současné krize liberální demokracie? Jakou roli hraje Soudní dvůr EU a jak jej členské státy vnímají? Redakce EURACTIV.cz se ptala českého generálního advokáta při unijním soudu.
Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.
S blížícími se evropskými volbami se z Maďarska a Polska opět ozývá euroskeptická rétorika. A rozhodně to není nic překvapivého. Místní vládnoucí strany a jejich lídři – Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński – se totiž na Evropskou unii dívají kriticky.
Nezanedbatelnou část diskuse na sociálních sítích před květnovými eurovolbami opanuje malý počet uživatelů a účtů nakloněných populistickým stranám. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alto Analytics, na který dnes upozornil server Politico.
Nadcházející evropské volby, institucionální reforma, nebo vztah EU a Ruska. To jsou témata, o kterých hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem za KSČM Jaromírem Kohlíčkem.
„Jsou jen dva druhy zemí v Evropě. Ty malé a ty, co ještě nevědí, že jsou malé,“ říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Reinhard Bütikofer.
Protiunijní krajní pravice vůbec neovlivňuje legislativu vycházející z Evropského parlamentu, říká pro EURACTIV europoslanec Petr Ježek.
Koalice evropských populistických stran nechce bojovat proti Evropě, ale proti EU. Alespoň to tvrdí její hlavní představitelka.
Po květnových volbách do Evropského parlamentu může přijít velké zemětřesení. Odborníci předpovídají, že v nich uspějí euroskeptické strany, které využívající strachu z přílivu migrantů ze severní Afriky i poklesu popularity Evropské unie.
