Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.Ruská invaze na Ukrajinu otevřela Evropě oči a ukázala jí, že pro svoji vlastní bezpečnost musí intenzivněji podporovat země ve svém nejbližším sousedství. Nejen politicky nebo humanitárně, ale i v bezpečnostní a vojenské oblasti. Platí to především pro země tzv. Východního partnerství, kam patří kromě Ukrajiny také Moldávie, Bělorusko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán, tedy blízké sousedy Kremlu.
„Považuji Východní partnerství nejen v tuto chvíli za klíčový prostor pro naši bezpečnost. Jsem přesvědčen, že tyto země si zaslouží naši plnou podporu. V okamžiku, kdy bychom je opustili, dáváme prostor pro další agresi,“ řekl v úterý (7. června) na plénu Evropského parlamentu europoslanec
Stanislav Polčák (STAN, EPP).
I když se občas objeví pár kritických hlasů, na dodávání zbraní Ukrajině panuje v Evropě poměrně široká politická shoda. To samé platí o dalších formách podpory pro sousedy na východě. Ukázalo se to i v případě nové
europarlamentní zprávy, která se věnovala evropské roli v bezpečnosti zemí Východního partnerství a kterou ve středu (8. června) jasnou většinou podpořili europoslanci napříč politickým spektrem.
Bezpečnostní dimenze Východního partnerství by se podle europoslanců měla výrazně posílit, protože zatím se zde EU soustředila především na jiné způsoby podpory, například rozvoj demokracie. Parlament má zato, že EU by měla v regionu vybudovat strategická partnerství, ale pouze „s některými zeměmi“, což odkazuje především na velmi problematický vztah se silně proruským Běloruskem. To je společně s Ruskem terčem sankcí.
Polský europoslanec
Witold Waszczykowski (ECR), který měl zprávu na starosti,
zdůraznil, že podle Evropského parlamentu je nutné ještě zintenzivnit společné dodávky zbraní Ukrajině skrze tzv. Evropský mírový nástroj, stejně jako dodávky od jednotlivých států.
Válka na Ukrajině nutí EU napumpovat více peněz do obrany
Zapomínat by se podle něj nemělo ani na bezpečnost v Gruzii a Moldavsku, kterým Rusko stále okupuje část území. EU by proto podle europoslanců měla zvýšit civilní a vojenské kapacity svých misí, které v regionu financuje.
„Politika navrhovaná v textu by měla pokračovat ještě mnoho let po vyhnání Rusů z okupovaných území Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Nemůžeme dovolit, aby Rusko obnovilo svou válečnou mašinérii a historie se opakovala,“ je přesvědčený Waszczykowski.
Hybridní hrozby a „vojenský Erasmus“
Europoslanci se ve zprávě zaměřují na velmi široký okruh bezpečnostních otázek, vyzývají například k posílení role NATO v regionu, k poskytování nových technologií východním partnerům nebo k užší spolupráci v boji proti ruským hybridním hrozbám.
Česká europoslankyně
Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), která se na přípravě dokumentu podílela jako stínová zpravodajka, nebyla spokojená s výslednou definicí hybridních hrozeb. „Každá příliš specifická definice zužuje manévrovací prostor a hrozí, že spousta reálných hrozeb propadne sítem. V téhle oblasti nás čeká ještě hodně práce,“ myslí si Gregorová.
Několik dalších oblastí však už její stopu nese. „Podařila se mi prosadit výzva ke sdílení kyberbezpečnostního know-how a pomoci při obraně kritické infrastruktury mezi EU a východními partnery. Rozšiřujeme také program Military Erasmus pro studenty a úředníky z východních zemí včetně Ukrajiny, kteří by nově mohli studovat na vojenských akademiích v EU,“ vyjmenovala Gregorová.
Válka dává Unii lekci i v kyberbezpečnosti. Útoků bude přibývat
Za svůj úspěch považuje i zmínku o potřebě aktivně bránit tomu, aby evropské fondy „byly východními vládami zneužívány k financování ilegálních šmírovacích nástrojů“. Zpráva míří konkrétně na Ázerbájdžán a apeluje, aby ukončil zneužívání takových nástrojů ke stíhání opozice, občanské společnosti a novinářů.
Dokument tedy se svými výzvami nemíří jen na evropské země a instituce, ale i na politické elity na východě.
Dejme jim naději
Základním předpokladem pro užší bezpečnostní spolupráci s východem je podle europoslanců příslib evropské integrace. Vyzvali proto celou EU, aby byla v případě Ukrajiny ambicióznější a připravila první praktické kroky pro zapojení Kyjeva do jednotného trhu EU. Poslanci zároveň chtějí po Evropské komisi, aby důkladně posoudila žádosti Gruzie, Ukrajiny a Moldávie o status kandidátské země.
„Ruská agrese ukazuje, že Moskva si ve svém okolí nepřeje funkční demokratické země. EU musí podpořit Ukrajinu zcela hmatatelným způsobem, a tím je udělení kandidátského statusu. Dejte Ukrajině naději,“ prohlásil na plénu irský europoslanec
Billy Kelleher (Renew).
Ukrajina má naději na „podmíněný status“ kandidátské země EU
I když zpráva získala jasnou podporu 490 z 587 poslanců, jedná se pouze o tzv. usnesení z vlastního podnětu, které nemá v legislativním a rozhodovacím systému EU moc silné postavení. Jde jen o jakousi výzvu státům a Evropské komisi k aktivitě.
Europoslanci však mají naději, že další instituce jejich volání alespoň částečně vyslyší. Výkonný místopředseda Evropské komise
Valdis Dombrovskis, který na plénu zastoupil „ministra zahraničí EU“
Josepa Borrella, přislíbil, že EU bude i nadále spolupracovat se svými partnery na izolaci Ruska na mezinárodních fórech a zvýší vojenskou podporu Ukrajině, Moldavsku a Gruzii.
„Navrhli jsme zvýšit neletální vojenskou pomoc (
non-lethal military assistance measures) ve prospěch Gruzie a Moldavské republiky. Půjde o podporu logistiky, kybernetické obrany, vojenského zdravotnictví, ženijních a mobilních schopností. Návrh předložíme v červnu k plánovanému přijetí Radou v červenci,“
avizoval komisař.
„Strategický kompas zdůrazňuje, že chceme posílit strategickou spolupráci se všemi východními partnery,“ uzavřel Dombrovskis s odkazem na novou obrannou strategii EU.
Evropskou obranu čekají kvůli Rusku velké změny. EU vytvoří síly rychlé reakce
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
