V minulém týdnu schválil Evropský parlament historicky první dlouhodobou půjčku Ukrajině. Celkem se jedná o 18 miliard eur, které by měly pokrýt primárně výdaje na chod základních služeb a poválečnou obnovu.
V reakci na zvěrstva páchaná režimem Vladimira Putina na ukrajinských civilistech označili poslanci Evropského parlamentu Rusko za stát podporující terorismus. K podobnému kroku sáhli minulý týden čeští poslanci.
Je pokrytecké, že se chceme odpojit od plynu z Ruska, protože diktátorský režim napadl Ukrajinu, a naopak utužujeme vazby v oblasti plynu s diktátorským režimem Ázerbájdžánu, který napadl demokratickou Arménii, říká v podcastu Evropa zblízka europoslankyně Markéta Gregorová.
Do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 by mohla být hotová nová pravidla transparentnosti pro evropské politické strany. Europoslanci by chtěli, aby strany byly průhlednější, otevřenější ženám nebo členům ze zemí mimo EU.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
Dotažení evropské legislativy zaměřené na ženy bude mít na stole nadcházející české předsednictví. Ačkoliv od klíčových aktérů zaznívají slova podpory pro platovou transparentnost nebo větší zastoupení žen ve vyšších pozicích, dosažení dohody mezi členskými státy a europoslanci není jednoduché.
Evropský parlament schválil návrh reformy evropských voleb. Ta by nově měla zavést nadnárodní kandidátky evropských stran, povinné kvóty pro muže a ženy a také by měla dát možnost občanům ovlivnit volbu šéfa EK.
Státy EU sousedící s Běloruskem, které od loňského léta čelily migračnímu tlaku, hlásí, že pokusy o překonání jejich hranic ustávají. Špatná humanitární situace na vnější hranici Unie ovšem trvá. A právě v jejím řešení a ochraně lidských práv EU neuspěla.
Kazachstán se od začátku roku zmítá v masových protestech. V zemi jsou nyní ruští vojáci a situace eskaluje. Jak se k tomuto vývoji staví EU?
Dočká se EU konce skryté manipulace voličů? Evropská komise předložila návrh nové legislativy, která má zajistit větší transparentnost politických kampaní a omezit cílení politické reklamy na internetu.
V Zelených máme velmi dobré zázemí. Neříkám, že by nám nebylo dobře i v liberální frakci Renew Europe, ale možná bychom tam neměli tak silnou pozici, říká v rozhovoru europoslankyně Markéta Gregorová.
Jak by měla EU bojovat s dezinformacemi? Co lze čekat od Konference o budoucnosti Evropy? A proč Evropský parlament pozoroval lokální volby v Gruzii? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka s europoslankyní Markétou Gregorovou (Piráti, Zelení/ESA).
S ročním zpožděním zahájená Konference o budoucnosti Evropy, bezprecedentní iniciativa, která do rozhodování o budoucím směřování EU zapojuje samotné občany, přinesla zatím oproti původním očekáváním spíše zklamání.
Sociální sítě pracují s netransparentními algoritmy, které mohou ohrožovat evropskou demokracii. Co s tím? Další regulace podle odborníků nestačí, Evropská unie musí k platformám přistupovat přísněji.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát o dezinformacích. Diskutují česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA), analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, mediální analytik Josef Šlerka a ředitel Semantic Visions František Vrabel.
V sobotu 1. května začala po čtyřměsíční provizorní platnosti řádně fungovat „štědrovečerní“ Obchodní a partnerská dohoda uzavřená mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Dohodnutá pravidla jsou tak nejen právně závazná, ale konečně i vynutitelná.
