Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace

Ekologické zemědělství by do roku 2030 mělo zabírat 25 % zemědělské půdy v EU – alespoň tak zní cíl, na kterém se EU před časem dohodla. Nyní se však objevují obavy, že EU do konce dekády své plány nesplní, a to kvůli nízké spotřebě. Organizace působící v oblasti ekologického zemědělství apelují na Evropskou komisi, aby přijala další opatření na podporu spotřeby biopotravin v EU. Současná nižší poptávka by totiž mohla ohrozit stanovený 25% cíl. „Poptávka po bioproduktech nespadne z nebe,“ připustil Henri Delanghe z Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství (DG AGRI) během debaty, kterou ve čtvrtek (18. dubna) uspořádal Euractiv. Delanghe zároveň vyzval země EU, aby podnikly kroky, které by spotřebu biopotravin zvýšily. Podíl ekologicky obhospodařovaných ploch v EU sice roste, výroční zpráva Výzkumného ústavu ekologického zemědělství (FiBL) zveřejněná v únoru ale upozornila, že jestli má EU dosáhnout svého cíle, trh s ekologickými produkty „musí růst rychleji“. Zpráva mimo jiné varovala, že po letech dvouciferného růstu se trh s biopotravinami v roce 2022 zmenšil. Důvodem je inflace, která zvýšila ceny bioproduktů. Podle Jana Plaggeho, předsedy evropské organizace pro ekologické zemědělství IFOAM, musí EU ještě zajistit, aby pro spotřebitele „volba ekologického zemědělství nebyla otázkou bohatství nebo luxusu“. Delanghe sice uznal, že EU musí usilovat o zvýšení poptávky po bioproduktech, ale zároveň řekl, že obavy týkající se nesplnění cílů „by se neměly přehánět“. „Celkový trend je stále pozitivní,“ řekl. Z analýzy společnosti McKinsey z 10. dubna vyplývá, že evropský maloobchod s potravinami vykazuje po letech omezených výdajů první známky oživení. Domácnosti s vyššími příjmy naznačily, že v roce 2024 hodlají nakupovat více biopotravin.

Navrhovaná opatření

Při diskusi zazněla návrhy různých opatření na podporu poptávky na úrovni EU. „Potřebujeme daňový systém, který by zemědělce motivoval k přechodu na ekologické zemědělství a spotřebitele k nákupu těchto produktů,“ uvedl Peter Schmidt z Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV). Martin Dermine, výkonný ředitel Evropské sítě pro boj proti pesticidům (PAN Europe), uvedl, že dopad různých produktů na životní prostředí by se měl odrážet v jejich konečné ceně, což by zlevnilo ekologické produkty oproti produktům z konvenčního zemědělství. Zemědělské organizace COPA-COGECA zase zdůraznily roli inovací v odvětví bioprodukce. „Potřebujeme, aby ekologické zemědělství bylo udržitelnější,“ uvedla Lone Andersen, předsedkyně pracovní skupiny pro ekologické zemědělství při COPA-COGECA. Ta také poukázala na to, že ekologičtí zemědělci by měli být méně omezení při využívání syntetických látek, které mohou pomoci se snižováním emisí.