Jak je na tom Česko v ekologickém zemědělství? Jakým výzvám ekologičtí farmáři čelí? A co jim přinese nová zemědělská politika? V podcastu Update EU odpovídá Milada Šťastná z Mendelovy univerzity.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci tvořila v roce 2022 celkem 10,5 % zemědělské půdy v EU. V polovině června o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Ekologické zemědělství by do roku 2030 mělo zabírat 25 % zemědělské půdy v EU – alespoň tak zní cíl, na kterém se EU před časem dohodla. Nyní se však objevují obavy, že EU do konce dekády své plány nesplní, a to kvůli nízké spotřebě.
EU je i nadále silně závislá na dovozu krmiv a hnojiv ze zemí mimo blok, zdůraznila nedávná studie, kterou nechal vypracovat zemědělský výbor Evropského parlamentu (AGRI).
Podíl ekologicky obhospodařované půdy roste, prodej biopotravin ale klesá. Změnit to může zadávání veřejných zakázek a tlak na podniky, aby platily za skryté náklady konvenčních produktů. Myslí si to Eric Gall, zástupce ředitele organizace IFOAM v EU, která hájí zájmy ekologického zemědělství.
Ministři zemědělství členských zemí EU se stále nedohodli na nových pravidlech, která by v EU povolila používání nových genomických technik šlechtění. Času na vyjednávání přitom není nazbyt, blíží se evropské volby a s nimi i proměna složení institucí EU.
Česko podporuje novou evropskou legislativu, která má umožnit rozvoj nových genomických technik šlechtění. Právě v těchto technikách vidí způsob, jak čelit klimatické změně a zajistit potravinovou bezpečnost.
Pokud zemědělec začne provozovat ekologické zemědělství, půda se zregeneruje až za několik let. Výsledky se tedy dostaví třeba až po deseti letech, říká ekologický zemědělec Martin Hutař. Více v reportáži z ekologické farmy PROBIO.
Zemědělské dotace přinesou v následujících letech evropským farmářům zhruba 336 miliard eur. Stále větší podpora je věnovaná zemědělcům, kteří myslí na životní prostředí. Dotace ze všech farmářů ekologické zemědělce ale neudělají, zní od těch českých.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Do roku 2030 se má snížit spotřeba pesticidů napříč Evropou na polovinu. Ustojí čeští zemědělci toto omezení? Podle studie by kvůli tomu musela ČR dovážet více potravin z jiných zemí.
Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu a energetice, ale také v zemědělství. Česko je díky rozvinutému ekofarmaření na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Sledujte diskusi europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) a experta Jiřího Lehejčka.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Evropská komise dnes zveřejnila plán, jak podpořit ekologické zemědělství v Evropské unii a dosáhnout tak cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, podle nějž má čtvrtina zemědělské půdy v EU do roku 2030 sloužit pro ekologické zemědělství.
Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.
Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace.
Ekologický zemědělec a učitel na Mendelově univerzitě v Brně Petr Marada z jihomoravských Šardic mění krajinu kolem sebe. S finanční pomocí z evropských fondů vytvořil mokřady, tůně i aleje stromů. Dnes je tzv. Moravské Toskánsko rájem českých i zahraničních fotografů.
V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu.
