Některé evropské země začaly nahlížet na produkci a spotřebu potravin strategičtěji, slibují si od toho větší udržitelnost, soběstačnost a další pozitivní dopady na ekonomiku, zdraví lidí i krajinu. V Česku se podobná debata teprve otevírá.
Ekologické zemědělství by do roku 2030 mělo zabírat 25 % zemědělské půdy v EU – alespoň tak zní cíl, na kterém se EU před časem dohodla. Nyní se však objevují obavy, že EU do konce dekády své plány nesplní, a to kvůli nízké spotřebě.
Podíl ekologicky obhospodařované půdy roste, prodej biopotravin ale klesá. Změnit to může zadávání veřejných zakázek a tlak na podniky, aby platily za skryté náklady konvenčních produktů. Myslí si to Eric Gall, zástupce ředitele organizace IFOAM v EU, která hájí zájmy ekologického zemědělství.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Česko zažívá v posledních letech „bio boom“. Obchody nabízejí vše od bioananasu až po biozelí a zájem lidí o potraviny se zelenou značkou se postupně zvyšuje.
Od roku 2021 začnou v Evropské unii platit nová, „přísnější“ pravidla pro biopotraviny. Sami čeští zemědělci si ale stěžují, že ve skutečnosti budou například kontroly volnější.
Vyšší důvěra spotřebitelů v bioprodukty, zapojení více ekofarmářů a podpora udržitelného rozvoje ekologického zemědělství. To slibuje revize dvacet pět let starých předpisů EU pro bioprodukty, která je téměř u konce. Problematickým bodem je ale používání pesticidů a úprava kontrolních mechanismů.
