Ministři zemí EU definitivně potvrdili migrační pakt

Členské státy Evropské unie dnes na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko. Evropský parlament balíček, který tvoří deset předpisů, podpořil již na plenárním zasedání na začátku dubna. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.

Migrační pakt bez emocí: Co přináší nová pravidla?

„Azylový a migrační pakt zajistí spravedlivější a silnější migrační systém, který přinese konkrétní změny v praxi. Nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy,“ uvedla belgická státní tajemnice pro otázky azylu a migrace Nicole de Moor, jejíž země nyní EU předsedá. „Evropská unie bude rovněž pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Pouze společně můžeme nalézt odpovědi na globální migrační výzvu,“ dodala. Členské státy budou mít nyní dva roky na to, aby uvedly dnes přijaté předpisy do praxe. Evropská komise brzy představí „společný implementační plán, který členským státům v tomto procesu pomůže,“ doplnilo belgické předsednictví ve svém prohlášení. Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli již loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. České ministerstvo vnitra tehdy ve svém prohlášení uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.

Česko spolu s dalšími zeměmi připravuje dopis pro Komisi

O migraci jednal během své pondělní návštěvy Itálie i český premiér Petr Fiala. „Česká republika patří s Itálií k zemím, které chtějí jít dál, než kam nás dostal migrační pakt,“ uvedl Fiala, který se setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni. Jak dodal, důležitá je zejména spolupráce se zeměmi mimo EU. Za možnou cestu, jak si poradit s nelegální migrací, pak Fiala označil projekt italských center pro žadatele o azyl v Albánii. Ten ale zatím nebyl spuštěn. Český premiér v pondělí rovněž uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Česko se v této souvislosti zapojilo do neformální skupiny států, které chtějí jít v této záležitosti dál, řešit migraci právě i mimo území EU a bojovat s převaděčstvím a pašeráctvím lidí. Zmíněná koalice států chystá dopis Evropské komisi a členským státům unie, který by měli podepsat ministři vnitra nejméně 15 zemí EU. Volají v něm po „neotřelém pohledu na věc“ a „nových způsobech“, jak problému na evropské úrovni čelit. Podle informací ČTK by měl být dopis zveřejněn již tuto středu.