Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) požádá eurokomisaře pro zemědělství Christopha Hansena o využití všech dostupných nástrojů pomoci kvůli škodám, které tuzemským zemědělcům letos způsobily mrazy. Požádá také o aktivaci podpory z prostředků krizové zemědělské rezervy, které lze využít při postižení přírodními katastrofami nebo výjimečně nepříznivými klimatickými jevy. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Ovocnářská unie v úterý uvedla, že dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun.
„Ministerstvo zemědělství je v úzkém kontaktu se zástupci Ovocnářské unie a vyvíjí maximální úsilí o nalezení řešení, které umožní alespoň částečně kompenzovat našim ovocnářům ztráty na úrodě způsobené v ovocných sadech v průběhu letošního jara,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Podle něho ministr aktuálně připravuje k odeslání dopis pro eurokomisaře. „Svou žádost ministr komisaři poté osobně zopakuje na jednání nadcházející Rady ministrů v úterý 26. května,“ dodal.
Obdobně ministerstvo postupovalo i před dvěma lety, kdy dubnové mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun. Po mrazech v roce 2024 získalo Česko podle ministerstva na kompenzace mrazových škod z Evropské unie přes 400 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.
„Není možné předjímat rozhodnutí Evropské komise, ale ministerstvo zemědělství učiní vše, co je v jeho silách, aby pomohlo ovocnářům překonat současné ekonomicky velmi nepříznivé období,“ dodal Bílý.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Ovocnáři rozsah letošních škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu. Kromě jablek čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví.