Pokud Evropská komise dospěje k závěru, že změny financování České televize a Českého rozhlasu porušují evropské právo, může proti Česku zahájit řízení o porušení povinnosti. V krajním případě by spor mohl skončit až před Soudním dvorem EU. Redakce Update EU vysvětluje, jaké kroky může EU podniknout a co by to znamenalo pro Česko.
Vláda chce změnit financování České televize a Českého rozhlasu. Reportéři bez hranic a další organizace varují, že návrh může ohrozit jejich nezávislost a být v rozporu s evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Ten členským státům ukládá povinnost zajistit veřejnoprávním médiím dostatečné, udržitelné a předvídatelné financování.
Vládní návrh počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazením financováním ze státního rozpočtu. Změna by se zároveň dotkla samotné výše příjmů České televize a Českého rozhlasu. Obě instituce by podle návrhu měly dostávat méně peněz než dosud.
Právě kombinace přímého financování ze státního rozpočtu a výrazného snížení příjmů vyvolává obavy novinářských organizací nebo evropských institucí, zaměstnanci obou institucí stávkovali a konají se demonstrace.
Vláda argumentuje tím, že financování bude zákonem garantováno jako povinný výdaj státního rozpočtu a bude se automaticky valorizovat. Premiér Andrej Babiš proto odmítá, že by změna znamenala zestátnění médií nebo ohrožení jejich nezávislosti. Po vlně odporu ale připustil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavedením dobrovolných poplatků.
Kritika evropských mediálních organizací
Evropská vysílací unie (EBU) vydala v reakci na vládní plán společné stanovisko s řadou evropských organizací zastupujících novináře, veřejnoprávní média a svobodu tisku. Mezi signatáři jsou například Evropská federace novinářů (EFJ), Reportéři bez hranic (RSF), Mezinárodní tiskový institut (IPI), Asociace evropských novinářů (AEJ) a Syndikát novinářů ČR.
Organizace kritizují nejen plánované převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet, ale také rychlost, s jakou chce vláda změnu prosadit. Podle společného stanoviska může snížení financování ohrozit schopnost obou médií plnit jejich veřejné poslání, udržovat kvalitní žurnalistiku a investovat do nových služeb.
Konkrétní výhrady popisuje ředitel pražské pobočky Reportérů bez hranic Pavol Szalai. Vládní plán označuje za nedomyšlený a velmi nebezpečný krok, který podle něj vychází spíše ze zájmů politických stran než z veřejného zájmu.
„Česko má v současnosti fungující model financování veřejnoprávních médií, který efektivně chrání jejich nezávislost a slouží jako vzor pro zbytek střední a východní Evropy,“ uvedl Szalai pro redakci Update EU.
Podle RSF převod financování pod státní rozpočet zásadně zvyšuje riziko politického tlaku na Českou televizi a Český rozhlas. Na toto nebezpečí ostatně podle Szalaie upozorňuje i samotná důvodová zpráva k návrhu zákona.
Kritizuje také způsob přípravy změny. Vláda podle něj pracuje se svévolně stanovenými částkami a návrh prosazovala bez dostatečné odborné diskuse a hledání širšího konsenzu.
„Otevírat diskusi o financování a fungování médií je legitimní, ale musí probíhat důstojně a transparentně za účasti odborníků, vedení médií i opozice,“ zdůrazňuje Szalai.
Co je Evropský akt o svobodě médií (EMFA)
Jedním z hlavních právních argumentů kritiků českého návrhu je právě evropský akt o svobodě médií (European Media Freedom Act, EMFA).
Jde o nařízení Evropské unie, jehož cílem je chránit svobodu, pluralitu a nezávislost médií v členských státech. Vstoupilo v platnost 7. května 2024 a většina jeho ustanovení se začala uplatňovat 8. srpna 2025.
EMFA vznikl mimo jiné jako reakce na zkušenosti z evropských zemí, kde se veřejnoprávní média dostala pod rostoucí politický vliv.
Co konkrétně EMFA požaduje?
Evropské nařízení členským státům ukládá, aby financování veřejnoprávních médií splňovalo několik zásadních podmínek.
Pravidla financování musí být jasná a veřejně srozumitelná.
Financování musí vycházet z objektivních kritérií, která jsou stanovena předem.
Média musí dostávat dostatečné prostředky k plnění svého veřejného poslání.
Financování musí umožňovat dlouhodobé fungování institucí, nikoli pouze přežívání ze dne na den.
Média musí mít možnost plánovat svou činnost a rozvoj s vědomím, jaké prostředky budou mít k dispozici.
Způsob financování nesmí vytvářet podmínky pro politické ovlivňování redakčního rozhodování.
EMFA členským státům nepředepisuje, že veřejnoprávní média musí být financována výhradně z koncesionářských poplatků. Nezakazuje ani financování ze státního rozpočtu. Rozhodující je způsob, jakým je financování nastaveno a jaké záruky nezávislosti poskytuje. Stát tedy může zvolit rozpočtové financování, musí však zajistit, aby se z něj nestal nástroj politického tlaku.
V čem může být český návrh s EMFA v rozporu?
Podle Szalaie je český návrh v přímém rozporu s požadavky EMFA.
„Nahrazení poplatků přímou závislostí na státním rozpočtu s nedostatečnou výší financování a nedostatečnou indexací do budoucna porušuje kritéria adekvátnosti a udržitelnosti,“ upozorňuje.
Kritérium předvídatelnosti je podle něj porušeno slabou indexací na inflaci a rychlým vstupem zákona v účinnost bez toho, aby se na něj mohla média dostatečně připravit. „Nejde jen o nový model, ale i o 15procentní snížení financování ve velmi krátkém čase,“ popisuje.
U kritérií transparentnosti a objektivity poukazuje na to, že i samotné ministerstvo financí u předchozího návrhu zmiňovalo dostatečné odůvodnění výše částky.
Evropská komise už český návrh prověřuje
Český plán financování veřejnoprávních médií už sleduje i Evropská komise. Ta je v kontaktu s českými úřady a již dříve zaslala do Prahy dopis týkající se situace kolem financování České televize a Českého rozhlasu. Česká strana na něj odpověděla a Komise nyní její stanovisko posuzuje.
Mluvčí Komise Markus Lammert potvrdil, že unijní exekutiva situaci pozorně sleduje. Připomněl také, že EMFA obsahuje řadu záruk, jejichž cílem je zajistit svobodu a pluralitu médií v EU, a to i pokud jde o nezávislé fungování veřejnoprávních médií.
Na možné právní problémy s unijním předpisem upozorňuje také bývalá eurokomisařka Věra Jourová, která stála u vzniku EMFA.
„Evropský akt o svobodě médií jsem navrhla a prosadila především jako prevenci. Jako pojistku proti politickým zásahům do nezávislosti médií, jaké dnes sledujeme ze strany vládní koalice. Prevence však nestačí, pokud nejsou evropská pravidla respektována,“ uvedla.
Navrhovaný zákon o financování veřejnoprávních médií je podle jejího názoru v příkrém rozporu s evropským právem.
Co by se stalo, kdyby Komise zjistila rozpor s EMFA?
Pokud by Evropská komise dospěla k závěru, že český systém financování veřejnoprávních médií porušuje evropské právo, mohla by zahájit takzvané řízení o porušení povinnosti členského státu (infringement procedure).
Tento proces má několik kroků.
Nejprve Komise zašle České republice formální výzvu k vyjádření. Popíše, v čem podle jejího názoru spočívá porušení evropského práva, a požádá české úřady o vysvětlení a stanovisko.
Česká republika dostane možnost reagovat, předložit své argumenty a případně oznámit, jak chce problém napravit.
Pokud Komise nebude s odpovědí spokojena, může vydat takzvané odůvodněné stanovisko. V něm přesněji vymezí, které povinnosti podle evropského práva Česko porušuje, a stanoví lhůtu k nápravě.
Pokud by Česká republika ani poté nezjednala nápravu, může Komise podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ten následně rozhodne, zda stát porušil své povinnosti.
Pokud soud porušení potvrdí, bude muset Česká republika přijmout opatření k nápravě. Jestliže by rozsudek nerespektovala, může následovat další řízení a případně také finanční sankce.
Riziko pro postavení Česka v mezinárodních žebříčcích
Změny ve financování veřejnoprávních médií mohou mít dopad také na mezinárodní hodnocení svobody tisku.
Pavol Szalai upozorňuje, že zatím nelze předjímat, jak si Česká republika povede ve Světovém indexu svobody tisku Reportérů bez hranic pro rok 2027. Ten má vyjít v dubnu. V letošním hodnocení obsadilo Česko 11. místo ze 180 zemí.
Podle Szalaie však podobné zásahy otevírají dveře postupnému podřizování médií vládní moci.
Jako varovné příklady uvádí Maďarsko, které se v aktuálním žebříčku nachází na 74. místě, a Slovensko na 37. místě.
Zároveň ale upozorňuje na jeden důležitý rozdíl. V Česku pozoruje výraznou mobilizaci novinářů a občanské společnosti na obranu veřejnoprávních médií, jakou podle něj na Slovensku neviděl.
Důležitou roli může sehrát také samotná existence EMFA. V době, kdy se nezávislost veřejnoprávních médií dostávala pod tlak v Maďarsku a na Slovensku, ještě toto evropské nařízení nebylo účinné. Nyní má Evropská komise k dispozici konkrétní právní nástroje, které může při posuzování podobných zásahů využít.
Debata o změnách bude pokračovat
Vládní koalice prosadila první čtení návrhu na pořad jednání sněmovního pléna v pátek 23. října. Úvodním kolem pak návrh prošel v sobotu v časných ranních hodinách.
Druhé čtení by se mělo konat v lednu.
Návrhem se zároveň zabývá sněmovní výbor pro média a kulturu, který chce na na konci listopadu uspořádat veřejné slyšení.