Nizozemec Wopke Hoekstra převzal loni po svém předchůdci v Evropské komisi Fransu Timmermansovi zelenou agendu. Jako eurokomisař pro klima by měl pokračovat i v novém kabinetu pod vedením Ursuly von der Leyen. Při grilování v Evropském parlamentu přislíbil, že bude trvat na emisních cílech pro automobilový průmysl, včetně zákazu spalovacích motorů v roce 2035. Nově prodaná auta v EU by měla být od roku 2035 bezemisní a cíl by se neměl měnit. V Evropském parlamentu to při grilování potvrdil dosluhující evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra, který chce svůj mandát prodloužit o další funkční období.
Hoekstra trval na tom, že již schválené emisní cíle poskytují v EU stabilní prostředí pro investice.
„Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že ty cíle splnit dokážou,“ prohlásil Hoekstra, aniž by jmenoval konkrétní společnosti. Navzdory výhradám některých států – včetně Česka či Itálie – se tedy vznikající Evropská komise zatím nehodlá pouštět do zásadnějších revizí.
Evropa jako Detroit? Europoslanci se hádali, jestli za krizi autoprůmyslu může Green Deal
Emisní povolenky jsou efektivní
Výrobci automobilů v EU už nyní upozorňují, že budou mít problémy s plněním limitů na příští rok a očekávají pokuty v řádu miliard eur. Právě na tuto záležitost se ho zeptal i český europoslanec
Ondřej Krutílek (ODS, ECR).
Hoekstra však připomněl zkušenosti z roku 2020 – tehdy EU také měla stanovené emisní cíle a navzdory obavám automobilek bylo uděleno jen minimum sankcí za jejich neplnění.
„Jediná společnost nakonec čelila pokutě, a ta byla výrazně nižší, než mnozí pozorovatelé předpovídali,“ řekl Hoekstra, s odkazem na zkušenost německé automobilky Volkswagen, která čelila potenciálním sankcím přesahujícím 100 milionů eur.
Při grilování se dostala debata i k dalším průmyslovým sektorům, například k ocelářství. To se podle Hoekstry musí s evropskou podporou modernizovat a „ozelenit“. Pomoci s tím má slibovaná iniciativa „Clean Industrial Deal“, tedy „Dohoda pro čistý průmysl“, která by měla zahrnovat zjednodušení povolovacích procesů, mobilizaci veřejného i soukromého kapitálu a rozvoj dovedností. Důležitým aspektem je pro Hoekstru i finančně dostupná energie. Více ale k iniciativě, se kterou by měla Komise přijít v prvních sta dnech svého mandátu, neprozradil.
Po dotazu dalšího českého europoslance
Ondřeje Knotka (ANO, Patrioti) se dostalo i na téma vysokých cen emisních povolenek. Hoekstra evropský systém emisních povolenek označil za efektivní způsob snižování emisí a odporoval Knotkovi s tím, že aktuální cenu emisní povolenky 65 eur za tunu nelze označovat za vysokou – zejména vzhledem k tomu, že ještě loni stála 82 eur.
Zdůraznil také, že unijní systém obchodování s emisemi obsahuje i tzv. povolenky zdarma a další flexibilní nástroje, které mají zamezit tomu, aby byla cena povolenek pro průmysl likvidační.
Hoekstra se také zavázal k tomu, že navrhne cíl 90% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2040.
Ministr dopravy Kupka chce revizi zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem už příští rok
Kontroverzní minulost: Panama Papers a velké korporace
Vedle klimatických otázek čelil Hoekstra v Evropském parlamentu i osobní kritice ohledně své minulosti. Poslankyně
Manon Aubry (Levice) během slyšení připomněla Hoekstrovo angažmá ve fosilní společnosti Shell či korporátu McKinsey. Zdůraznila také, že jeho jméno figurovalo v „Pandora Papers“, a to mezi politiky zapletenými do skrytých a někdy eticky pochybných investic.
Hoekstra to vysvětlil tak, že v roce 2006 investoval do startu-upu svého známého, který se zaměřoval na rozvoj ekoturistiky v Africe. Transakce přes daňové ráje, kterou i on sám tehdy použil, byla podle něj běžnou praxí. Hoekstra se bránil také tím, že před svým angažmá v Komisi působil jako nizozemský ministr financí a je tak ohledně střetu zájmů a dalších kauz dostatečně prověřen. Zisky ze zpochybňované investice pak dle svých slov zaslal na podporu onkologicky nemocných dětí.
Od koordinátorů politických frakcí si nakonec Hoekstra vysloužil podporu. Zda bude pokračovat na pozici komisaře, ale zatím není jisté, Evropskou komisi musí schválit europoslanci i jako celek. Hlasování by se mohlo odehrát již na konci listopadu.
