Náš lokální průmysl má velký zájem o vodíkovou distribuční síť, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz energetický manažer Matthias Rösch z Horní Falce. Pokud chce Evropa mít vodíku dost, musí podle něj masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Matthias Rösch působí jako manažer energetiky a udržitelnosti zemského okresu Neustadt an der Waldnaab. Rozhovor vznikl při příležitosti listopadové debaty „Česko a Bavorsko: Partneři ve vodíkové budoucnosti“ v bavorském Schönsee.
Ve vašem okrese máte na starosti rozvoj energetiky a udržitelnosti, včetně vodíkových projektů. Jakou máte právě v oblasti vodíku strategii?
Předchozí spolková vláda vytvořila koncepci tzv. HyLand vodíkových regionů, která má tři stupně – HyStarter, HyExpert a HyPerformer.
Náš okres vstoupil do té první úrovně, tedy HyStarter. V této fázi šlo především o to, abychom v našem okrese identifikovali možnosti rozvoje vodíkového hospodářství a informovali o této technologii místní obyvatele. Poté, co jsme dokázali identifikovat zájem o rozvoj vodíku ze strany soukromých společností, tak jsme tuto fázi ukončili s tím, že se můžeme ucházet o další stupeň, tedy HyExpert. Naše žádost o postup do tohoto stupně byla úspěšná a podařilo se nám tak získat větší množství dotačních prostředků. Díky tomu jsme si mohli od soukromého poskytovatele nechat vypracovat studii proveditelnosti vodíkových projektů v našem okrese.
Z předchozí úrovně jsme zároveň měli k dispozici podklady, například koncepci rozvoje vodíkové mobility. Měli jsme zkrátka k dispozici plány, které popisovaly jak současný stav, tak i potenciál. Součástí byl i jakýsi geografický informační systém, který mapoval potřeby aktérů v regionu a obsahoval návrhy, kde by se hodila instalace elektrolyzéru a tak podobně. Na základě této studie proveditelnosti jsme se začali ucházet o třetí stupeň, HyPerformer, v rámci něhož byla šance získat masivní podporu na vybudování elektrolyzéru. Náš region se ale bohužel nedokázal prosadit – bylo nám vysvětleno, že máme náš region rozšířit. Proto jsme se rozhodli spojit do většího vodíkového regionu Severní Horní Falc, jehož součástí je i sousední okres Tirschenreuth a statutární město Weiden in der Oberpfalz.
Bohužel, dotační program HyPerformer byl mezitím pozastaven. Podívali jsme se tedy na ty naše hlavní identifikované sektory pro rozvoj vodíku – mobilitu a průmysl.
Co se týče mobility, měli jsme domluveného investora – energetický podnik z regionu, který chtěl investovat do výstavby a provozu vodíkové nabíjecí stanice. Nedokázal se ale prosadit v bavorském vodíkovém dotačním programu. Tím naše myšlenka rozvoje vodíkové mobility utrpěla. Investor má sice o projekt nadále zájem, museli jsme to ale kvůli nedostatku dotačních prostředků upozadit.
V oblasti průmyslu a řemesel jsme identifikovali velkou poptávku po jádrové vodíkové síti. Té se teď chceme začít více věnovat. V nejbližší době chceme uspořádat workshop s potenciálními odběrateli vodíku a distributorem. Sázíme také na to, že se zlepší dotační podpora na zemské i spolkové úrovni.
Jak může lokální průmysl vodík využívat?
Máme na našem území výrobce skla a porcelánu. V minulosti jsme jich sice měli daleko více, ale pořád je to v rámci našeho regionu významný průmysl.
Uvažujete o využití vodíku jako o možném úložišti energie?
Přiznám, že v našich dosavadních koncepcích to zatím nebylo velké téma. Ukládání energie a potenciální role vodíku je ale něco, co by mohla Evropa potřebovat.
Uhelné kraje podepsaly memorandum o vodíku. Uhlí s ním nenahradíme okamžitě, ale perspektivu má, říká Vondrák
V rámci svých projektů spolupracujete i s Českou republikou. Můžete vysvětlit, jak spolupráce vypadá? A kde vidíte další potenciál?
V rámci programu Interreg, který podporuje spolupráci sousedních zemí, jsme se dostali do projektu Hydrogen Bavaria Bohemia. Můžeme tak spolupracovat s našimi českými partnery, v tomto případně konkrétně s Karlovarským krajem. Ten může čerpat informace a zkušenosti z našeho vodíkového regionu, zejména co se týče rozvoje distribuční vodíkové sítě.
Usilujete třeba o propojení českých a německých distribučních soustav?
To by byl velmi velký a velmi zajímavý cíl. Podobný projekt existuje v oblasti distribuce elektřiny, ve vodíku ale zatím nikoliv.
Zmiňoval, že jste usilovali o podporu výstavby elektrolyzéru. Z čeho by měl tento elektrolyzér čerpat energii, máte zajištěné zdroje?
Čerpat by měl z fotovoltaických elektráren, do budoucna pak z větrných. Zajímavým zdrojem je také biomasa, tam ale za určitých podmínek nepotřebujete elektrolyzér, můžete vodík vyrábět přímo z biomasy.
V Česku se hodně řeší to, zda budeme moci vyrábět vodík i jinými cestami, než je fotovoltaická nebo větrná energie – třeba z jaderné energie. Ta je ale na německé straně vnímána kontroverzně. Jak by byl podle vás vodík vyrobený z jádra akceptovatelný v Německu?
Teď jsme u obtížného tématu, kde musíme rozlišovat politickou, společenskou a osobní úroveň. Já osobně nejsem příznivcem jaderné energie, protože vůbec není vyřešená otázka toho „dědictví“, tedy toho, co nám po výrobě jaderné energie zbyde.
Pokud ale hledíme na téma vodíku obecně, tak říkám, že o něm musíme přemýšlet jako Evropané. Určitě bude lepší, když si budeme vyrábět vodík v Evropě, než když si ho budeme obstarávat odjinud. Proto pro mě v současném stavu není tak důležité, jestli by byl vodík vyráběn z jaderné energie nebo z něčeho jiného.
K tématu jaderné energie je třeba ještě pro férovost říct, že můžeme provozovat nějakou vodíkovou ekonomiku jedině tehdy, bude-li cena toho vodíku rozumná. Nejlevnějším zdrojem elektřiny, ze které se poté elektrolyzérem vodík vyrábí, jsou obnovitelné zdroje – jaderná energie to rozhodně není.
Jak vnímáte plány Evropské komise na rozvoj vodíku v EU? Bude Evropa schopná vyrábět dost vodíku? Existují obavy z toho, že bychom se mohli stát závislí na jeho dovozu.
Existují evropské země, které dokáží vyrobit velké množství fotovoltaické elektřiny. Existují také další země, kde dokáží vyrobit velké množství energie z větru. Mezi těmito zeměmi je i Německo, které z větru může vyrobit poměrně velké množství energie, i když tam jsou také určité problémy. Například obyvatelé České republiky jsou proti umisťování velkých větrníků v bezprostřední blízkosti hranic.
Určitě to tedy není jednoduché a jediná cesta, jak zajistit Evropě dostatek vodíku, je skutečně masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
