Kohezní politiku EU, díky které míří do regionů dotace z evropského rozpočtu, nesmíme vnímat jako něco samozřejmého, říká pro EURACTIV.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN). Zatímco země, jako jsou Česká republika, Slovensko nebo Polsko, jsou na evropských dotacích do značné míry závislé, starší členské státy EU nejsou kohezní politice již příliš nakloněny.
Důkazem je středeční jednání Evropského výboru regionů v Bruselu, který sdružuje zástupce evropských krajů, měst a samospráv, a snaží se být jejich hlasem v institucích EU. Na jeho plenárním zasedání vystoupil švédský ministr pro veřejnou správu
Erik Slottner, aby představil priority právě probíhajícího švédského předsednictví v Radě EU.
„Švédské předsednictví neřeklo o kohezní politice ani slovo,“ řekl redakci po jednání výboru český zástupce
Radim Sršeň. Podle něj je přitom i Švédsko zemí s odlehlými oblastmi, které vyrovnávání ekonomických, sociálních a dalších rozdílů potřebuje. Právě to je také smyslem kohezní politiky – podporovat chudší a méně rozvinuté oblasti tak, aby doháněly své bohatší sousedy.
„Koheze je základní hodnotou Evropy. Pokud chceme mít vnitřní trh, musíme mít i kohezní politiku,“ zdůraznil Sršeň.
Nerovnost mezi evropskými regiony může působit problémy nejen na vnitřním trhu EU, ale přelévá se i do politiky. Viditelné je to i v Česku, kde obyvatelé ekonomicky slabších a strukturálně postižených regionů častěji inklinují k volbě krajních a populistických politických stran.
„Musíme zajistit, aby se úroveň regionů přibližovala, což se zatím nedaří. Od roku 2000 se nůžky stále rozevírají a slabým regionům musíme pomoci,“ dodal Sršeň, který je zároveň starostou Dolních Studének.
Fond obnovy nebo kohezní politika? Souboj začíná
Dotace si Česko musí vybojovat
Současné programovací období evropského rozpočtu 2021-2027 s dotacemi do regionů počítá. Není však jasné, jak se podaří kohezní politiku obhájit po roce 2027. Starší členské země, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU, jsou totiž čím dál méně ochotné do této politiky investovat.
Česko a další „kohezní“ země proto čeká již známý boj o dotace a podporu regionální politiky. Zkušenosti s tím má již z debat o aktuálním rozpočtu. Skupina tzv. přátel koheze musela aktivně tlačit v rámci EU k tomu, aby kohezní politika zůstala prioritou s vysokou finanční dotací. Nyní to bude mít ještě náročnější s ohledem na pandemii či válku na Ukrajině, které představují velkou zátěž pro evropský rozpočet. Finance určené původně na kohezní politiku tak musely „vykrýt“ mimořádné náklady spojené například s přílivem uprchlíků z Ukrajiny či s dopady pandemie.
V EU se navíc začaly využívat nové nástroje, řízené centrálně z Evropské komise, jako je například program NextGeneration EU, známý jako fond obnovy. U nich si může Evropská komise lépe hlídat, jak budou peníze využity. Jak ale argumentuje Sršeň, o potřebách regionů mají nejlepší představu právě zástupci měst, obcí a další regionální hráči, Komise by jim proto měla nechat více volného prostoru.
„Kohezní politika má mít dlouhodobé cíle, které se musí naplňovat. Nemá to být tak, že krize smažou snahy o dlouhodobou regionální politiku,“ vysvětlil Sršeň.
Na půdě Evropského výboru regionů se proto zformovala tzv. Kohezní aliance. Ta sdružuje zástupce regionů, kteří chtějí zachovat kohezní politiku i nadále, a to v co nejsilnější podobě. Aliance se setkala při příležitosti plenárního zasedání Evropského výboru regionů 16. března v Bruselu. Alianci podpořila i evropská komisařka pro regionální politiku
Elisa Ferreiraová.
„Musíme šířit informace o úspěších politiky, o tom, jak posílila regiony a obce EU, a o proměnách, které jsou možné díky investicím v rámci politiky soudržnosti. Diskutujme o tom, co a jak by se dalo zlepšit, protože vstupujeme do nového období 2021-2027 a díváme se i do dalších let, aby politika zůstala silným tahounem, který drží Evropu pohromadě,“ prohlásila eurokomisařka.
V zimě budeme pod tlakem, musíme ale držet správný kurz a rozvíjet obnovitelné zdroje, říká předseda Výboru regionů
Evropský venkov chce být „smart“
Jak redakci sdělil Radim Sršeň, mezi tématy jednání bylo i jeho stanovisko k tématu „chytrého venkova“. V něm český zástupce zdůraznil, že pandemie i energetická krize urychlují transformaci venkova, což pro něj může představovat velkou příležitost.
„Venkov může být transformován daleko rychleji, než jsme si mysleli před pěti lety. Musíme mu ale nabídnout příležitost a technologie to do jisté míry umožní,“ vysvětlil Sršeň.
Příkladem je zavádění telemedicíny, kdy lékaři mohou v odlehlých oblastech ordinovat „vzdáleně“. Řada obcí se také začala aktivně zajímat o vlastní výrobu obnovitelné energie, instaluje solární panely a provádí úsporná opatření – i to lze považovat za „chytrý“ přístup.
Sršeň ale na druhou stranu varoval před záplavou strategií a iniciativ, které Evropská komise produkuje. Unie by se podle něj měla zaměřit na praxi, a nikoliv vytvářet nové a nové dokumenty, u nichž hrozí, že skončí v šuplíku.
Upozornil také na to, že nástroje podporující regionální politiku jsou na evropské úrovni fragmentované, což platí i pro dostupné financování.
„Vznikají různé pilotní projekty. Evropská unie by měla výstupy z nich promítat do politiky, ale to se neděje,“ uzavřel Sršeň.
