Kohezní politiku EU, díky které míří do regionů dotace z evropského rozpočtu, nesmíme vnímat jako něco samozřejmého, říká pro EURACTIV.cz náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN).
Evropská populace stárne a pracujících lidí prudce ubývá. Podle dat Evropské unie se v letech 2015 až 2020 počet lidí v produktivním věku propadl o 3,5 milionu osob. Čerstvé predikce z pera Evropské komise jsou ještě děsivější.
Ministrovi pro evropské záležitosti se po předsednictví mění náplň práce. Mikuláš Bek svou další činnost pro EURACTIV.cz popsal jako „pobíhání“ mezi rezorty a hledání shody na české pozici k evropským otázkám. Potvrdil také svůj zájem o post eurokomisaře.
Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice.
Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zaslal Evropské komisi (EK) dopis, ve kterém žádá o posudky k dotaci na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.
Státy EU dnes vyzvaly Komisi, aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Shodli se na tom unijní ministři během dnešní videokonference věnované kohezní politice.
Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
S českým nováčkem v Evropském parlamentu Ondřejem Knotkem (ANO, RE) redakce EURACTIV.cz, hovořila o jeho cílech, klimatické agendě nové Evropské komise, nebo o reformě kohezní politiky.
Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?
Ne všichni kandidáti na komisaře prošli hladce prvním kolečkem hodnocení Evropského parlamentu. Důvodem jsou nejasnosti kolem majetkových poměrů a potenciální střet zájmů. Problémy má hlavně Rumunka a Maďar, ale také Polák nebo Rakušan.
Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila 10. září 2019 složení týmu komisařů. Pokud je schválí Evropský parlament, dne 1. listopadu se kolegium chopí úřadu.
Nová Evropská komise začíná dostávat obrysy. Vlády členských států měly tento týden oznámit, koho do pozic eurokomisařů nominují, a až na Itálii a odcházející Británii tak učinily. Řada současných eurokomisařů se chce do nového kabinetu Ursuly von der Leyenové vrátit.
Dnes česká vláda na prvním zasedání po vládních prázdninách definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové na pozici evropské komisařky za Českou republiku. Dnešek je zároveň posledním dnem, kdy mají členské státy EU nominace odevzdat.
