Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Pařiži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Řekl, že současná ropná krize je největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.
„Kdysi existovala skupina Dire Straits,“ řekl Birol s odkazem na britskou kapelu, která slavila největší úspěch v 80. letech. Anglické sousloví dire straits lze do češtiny přeložit například jako „krajní nouze“, případně „zoufalá situace“. „Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ uvedl.
Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet,“ řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.
Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země, žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval.
Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu. Touto vodní cestou před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).