Evropané neumí využít sílu peněz na svých účtech, v cestě mají byrokratické i mentální bariéry. Nakopnout evropskou ekonomiku má unie kapitálových trhů, která je teď o kousek blíž. Zpozornět by měly české firmy s ambicemi najít zahraniční investory.Problém Evropy není v tom, že by neměla dost peněz, ale v tom, že tyto peníze leží ladem na účtech a nic se s nimi nedělá – neinvestují se.
Podle odhadů může jít až o 10 bilionů eur soukromých zdrojů, které zůstávají nevyužité, i když by evropské ekonomice mohly výrazně pomoct.
Jeden důvod je ten, že Unii schází čtvrtá svoboda na vnitřním trhu, a to volný pohyb kapitálu. Investice a úspory zkrátka nemohou volně proudit napříč celou EU, v cestě jim stojí řada národních bariér.
V praxi to znamená například to, že pro firmy je často příliš komplikované získat soukromého investora v zahraničí a díky tomu vyrůst. Ti kdo sedí na penězích zase nemají tolik možností, kam (do jakých zemí) své finance poslat a dostatečně tak diverzifikovat, a tím pádem i ochránit, své investice. Všichni se tak musejí spoléhat hlavně na banky, což nestačí.
Cestou ven má být tzv.
unie kapitálových trhů (Capital Markets Union, CMU), projekt připravovaný už od roku 2015, který má národní trhy propojit a sjednotit na nich podmínky. Jedná se o proces velmi technicky náročný, dosud ho ale brzdila také neochota některých zemí a další problémy.
„Doba covidová a post-covidová, stejně jako zhoršení bezpečností situace, zejména vlivem ruské agrese na Ukrajině, odsunulo téma CMU kamsi dozadu mezi horkými EU tématy. V současnosti však, zejména ve světle Draghiho zprávy, dostává oživení CMU další šanci,“ popsal ekonomický poradce České spořitelny
Petr Zahradník.
Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti apeluje na Evropskou unii, aby výrazně přidala, pokud jde o každoroční objem investic. Začíná být čím dál jasnější, že bez unie kapitálových trhů to nepůjde.
Nezavírejme dveře čínským technologiím, využijme je chytře, apeluje Draghi
O krůček blíže
Menší posun dopředu se teď povedl, Rada EU minulý týden finálně schválila
tzv. Listing Act, česky akt o kotování. O co jde?
„Listing Act patří v rámci unie kapitálových trhů k těm iniciativám, jejichž cílem je zjednodušení podmínek pro působení subjektů na kapitálovém trhu a sblížení právních předpisů jednotlivých zemí napříč EU,“ vysvětlila mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU
Alice Krutilová.
„V případě Listing Act dochází například ke sladění administrativních požadavků v oblasti prospektů při uvádění cenných papírů na trh nebo jejich veřejné nabídce,“ dodala.
V praxi to může vypadat tak, že když bude firma (emitent) chtít vydat cenné papíry, např. akcie, a umístit je na burzu, kde si je mohou koupit potenciální investoři, tak proces kotování, tedy určování hodnoty tohoto cenného papíru, bude méně administrativně náročný a hlavně podobný ve všech zemích EU.
„Protože pro společnost je složité hledat investory nahodilým způsobem, logickým krokem je vstup společnosti a jejích akcií na burzu. Nejenže se jedná o prestižní záležitost, ale fakt kotace akcií na burze zvyšuje i zájem investorů o akcie, neboť je budou moci v budoucnu jednodušeji prodat,“
vysvětluje poradenská společnost Signal Trade.
Benefit pro samotnou firmu je pak jasný – prodejem svých akcií může získat nové peníze na inovace, růst a vytvoření pracovních míst. Na konci toho všeho je bohatší celá ekonomika.
Je třeba udělat víc
Z nové legislativy mají těžit hlavně menší podniky, na které se někdy zapomíná.
„Přestože na první pohled nemusí být Listing Act tak inovativní jako právní předpisy zavádějící nové prvky (…), s ohledem na jeho zacílení na malé a střední podniky, pro něž bývá přístup k finančním zdrojům obtížnější a jichž je v EU značné množství, za pozornost jistě stojí,“ doplnila za českou diplomacii v Bruselu Alice Krutilová.
Podle Petra Zahradníka schválení aktu o kotování ale rozhodně neznamená, že je na cestě k unii kapitálových trhů vyhráno.
„Je zapotřebí učinit mnohem více, například sjednotit prostředí pro podobu prospektů emitenta, pro distribuci produktů kolektivního investování na přeshraniční bázi, posílení infrastruktury kapitálových trhů (jež se dosud stále vždy soustřeďuje na určité konkrétní trhy a není příliš kompatibilní s trhy ostatními),“ vyjmenoval ekonom.
Daleko více je prý také potřeba udělat v oblasti finanční gramotnosti a osvěty a „překonat jistý mentální blok, limitující ve většině akční rádius investic na domácí, případně sousední trhy“.
Průzkumy podle Zahradníka ukazují, že průměrný privátní investor v EU využívá investiční příležitosti z jiných zemí přibližně z 20 %, zatímco 80% tvoří investiční nástroje domácího původu. Investoři také v 90 % případů využívají coby svého správce portfolií či obchodníka s cennými papíry domácí instituce, ne zahraniční.
„Pokud podobné mentální nastavení dále potrvá, je Listing Act toliko otevřená příležitost, která se může ukázat být nevyužitou. Abych však nekončil skepticky, je samozřejmě velmi dobré, že tento balíček byl přijat a možná že jeho zavedení povede k pozvolnému přenastavení oné mentální strnulosti,“ přeje si Zahradník.
Čest výjimkám v Česku
„Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří značnou část našeho kapitálového trhu a jsou pilířem naší ekonomiky, může se Listing Act pozitivně podepsat i na prostředí v České republice,“ odpověděla Alice Krutilová na otázku, co může tato novinka znamenat konkrétně pro české prostředí.
Petr Zahradník naopak příliš optimistický není, případné přínosy podle něj mají řadu podmínek.
„Možný průlom by musel nastat například v případném apetitu středně velkých podniků obstarávat si finanční zdroje na zahraničních kapitálových trzích. Tento apetit může souviset též s jejich ambicemi prosadit se vedle tuzemského i na zahraničních trzích. A být listovaný (
nabízený k investici, pozn. red.) na některém z těch zahraničních může pro daný podnik znamenat i pozitivní referenci a zvýšenou reputaci,“ řekl Zahradník.
„To se týká zejména pak subjektů v moderních, perspektivních odvětvích, spojených s ICT a digitalizací ekonomiky,“ doplnil Zahradník s tím, že vzhledem k celkovým potřebám financování se ale bohužel zatím jedná o zanedbatelný počet případů.
„Leč, na závěr opět alespoň částečně optimisticky: čest a sláva těm, kteří se touto cestou vydají,“ uzavřel ekonom.
Podcast | Ekonom Navrátil: Doufám, že Draghiho zpráva vzbudí u politiků obavy a začnou jednat