Evropský parlament nemusí schválit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie, pokud členské státy budou pokračovat v jeho snižování, varovali zpravodajové Siegfried Mureșan (EPP) a Carla Tavares (S&S). Podle nich se Evropská rada stále více vzdaluje požadavkům europoslanců a navrhované škrty jsou v rozporu s deklarovanými prioritami Unie. Europarlament je připraven jednat o kompromisu, nikoli však podpořit rozpočet, který podle něj nebude schopen plnit evropské cíle.
„Evropský parlament bude moci sestavit většinu pro nový rozpočet pouze tehdy, pokud budou jeho požadavky v uspokojivé míře zohledněny,“ uvedl Mureșan na tiskové konferenci.
Zároveň zdůraznil, že odpovědnost za včasné přijetí rozpočtu nesou společně Evropský parlament a Rada EU.
Jednání o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034 právě probíhá. Evropská komise původní návrh zveřejnila loni v červenci, následně kyperské a irské předsednictví Rady EU zveřejnily vlastní negoboxy, tedy vyjednávací návrhy.
Podle Mureșana přitom Komise už ve svém návrhu postupovala velmi zdrženlivě a počítala s minimálními potřebnými prostředky v jednotlivých oblastech. Následně však přišla další vlna škrtů ze strany členských států.
Rozpor mezi slovy a činy vlád
Mureșan kritizoval zejména rozpor mezi politickými prohlášeními evropských lídrů a jejich rozpočtovými rozhodnutími. Členské státy podle něj opakovaně označují bezpečnost, obranu a konkurenceschopnost za zásadní priority, současně ale prosazují omezení financování právě těchto oblastí.
„To není konzistentní. Evropa tím nebude konkurenceschopnější ani bezpečnější,“ upozornil rumunský europoslanec.
Argumentuje také rozdílným vývojem evropských a národních rozpočtů. Zatímco výdaje členských států na národní úrovni vzrostly v letech 2018 až 2025 v průměru o 68 %, rozpočet EU se ve stejném období zvýšil v nominálním vyjádření pouze o 7 %.
Podle Mureșana tak evropský rozpočet zaostává za vývojem národních rozpočtů a nedokáže ani plně kompenzovat dopady inflace. Odmítá proto argument, že by Unie měla dostávat méně peněz kvůli rozpočtovým deficitům jednotlivých vlád.
„Evropská unie se nemůže stát obětí nadměrného utrácení národních vlád,“ prohlásil.
Oba vyjednavači zároveň upozorňují, že přesouvání společných investic na národní úroveň nemusí přinést úspory. Pokud bude každá z 27 zemí řešit společné problémy samostatně, může to podle nich vyjít dráž, než kdyby se prostředky spojily na evropské úrovni.
Parlament chce nové příjmy
Vedle odmítnutí dalších výdajových škrtů prosazuje Evropský parlament také rozšíření vlastních zdrojů EU. Podle Mureșana se dosavadní debata příliš soustředí na hledání úspor, zatímco mnohem větší pozornost by měla věnovat otázce, jak zajistit nové příjmy.
Europoslanci proto navrhují tři nové zdroje financování: digitální daň, příjmy spojené s transakcemi s kryptoměnami a odvody z online her a hazardního průmyslu.
Podle propočtů Evropského parlamentu by tato opatření mohla dohromady přinést 18 až 32 miliard eur. Největší potenciál má digitální odvod, který by podle parlamentních odhadů mohl vynést až 25 miliard eur ročně.
Financování Ukrajiny
Na tiskové konferenci přišla řeč také na financování Ukrajiny a možné dopady nových půjček na evropský rozpočet. Mureșan zdůraznil, že rozpočet Unie i financování Ukrajiny jsou stejně důležité. Bylo by proto podle něj chybou soustředit se na jednu oblast na úkor druhé.
Bezpečnost Ukrajiny je přímo propojena s bezpečností celé Unie, uvedl. Zároveň ale varoval před tím, aby náklady na obsluhu nových půjček ohrozily již plánované evropské investice.
Čeká se na návrh Antónia Costy
Další postup bude záviset na vyjednávacím návrhu předsedy Evropské rady Antónia Costy. Ten má v sobotu předložit poslední kompromisní negobox.
Návrhem se následně budou evropští lídři zabývat na mimořádném jednání lídrů 26. a 27. listopadu.
Cílem je dosáhnout politické dohody ještě do konce roku 2026.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.


