Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Cílem zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie je umožnit svým členským zemím, aby na mezinárodní scéně měly větší váhu, než kdyby působily samostatně. Usiluje především o zachování míru, podporuje mezinárodní bezpečnost a také prosazuje demokracii, právní stát a dodržování lidských práv a svobod po celém světě.
O hlavním směřování v zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách rozhoduje na EU úrovni Evropská rada, kterou tvoří její stálý předseda, lídři členských zemí (prezidenti či premiéři), předseda Evropské komise, a v tomto případě také Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Konkrétnější otázky společné vnější bezpečnosti pak řeší ministři členských zemích v Radě EU (Radě ministrů), konkrétně v její formaci nazvané Rada pro zahraniční věci (FAC). Rada EU má k dispozici také tzv. Politický a bezpečnostní výbor (PSC nebo COPS), který sleduje mezinárodní situaci, poskytuje stanoviska a kromě dalšího také vykonává strategické vedení operací krizového řízení. Tzv. vojenský výbor (EUMC) je poradním orgánem pro vojenské záležitosti, který je složen z náčelníků generálních štábů ozbrojených sil členských států EU. Tzv. Výbor pro civilní aspekty krizového řízení (CivCom) zajišťuje vytváření nevojenských jednotek k řešení krizí a konfliktů.
Tomáš Weiss: Geopolitická Komise? Na zahraniční politiku EU kvůli krizi nebude čas
Již zmíněný Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku „zajišťuje politickou viditelnost a jednotný hlas Evropské unie v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jeho úkolem je přispívat k formulování, přípravě a provádění rozhodnutí a vést jménem Rady EU politický dialog se třetími stranami.“ Zároveň je místopředsedou Evropské komise.
Co se týká role EU jako bezpečnostního aktéra ve světě, součástí tzv. Globální strategie EU (pro zahraniční a bezpečnostní politiku, EUGS) z roku 2016 jsou plány na zlepšení efektivity obrany a bezpečnosti v rámci EU a jejích členských států, ochrany civilistů, spolupráce obranných složek zemí nebo zvládání krizí. Klíčovou roli hraje v této strategii koncept tzv. strategické autonomie – snaha EU jednat v obranných a bezpečnostních otázkách více samostatně a nezávisle. Evropský parlament ve svém hodnocení bezpečnostní politiky z roku 2020 vyzval k tomu, aby se Globální strategie přepracovala s ohledem na nové bezpečnostní výzvy.
Globální ambice EU dokazuje také účast jejích zástupců na summitech G7 – fóra nejvyspělejších zemí, které řeší různé otázky nejvyššího významu. Co se týká přímo „zachování celosvětového míru a bezpečnosti ve světě“, EU v těchto oblastech spolupracuje s OSN z pozice „rozšířeného pozorovatele“.
Pro více informací o jednotlivých oblastech klikněte na nadpisy níže. Policy brief vznikl ve spolupráci s pražskou kanceláří Hanns-Seidel-Stiftung.