Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Co s emisním cílem pro rok 2040? Unii mohou pomoci třetí zeměEvropská komise odložila zveřejnění návrhu klimatického cíle pro rok 2040, a to kvůli tlaku členských států, které zpochybňují plánované 90procentní snížení emisí. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra potvrdil, že návrh předloží až před létem, přestože původně měl být zveřejněn v prvním čtvrtletí letošního roku. Do popředí se mezitím dostala debata o tzv. mezinárodních emisních kreditech – tedy možnosti, aby si Evropa do svých cílů započítala snížení emisí, které se uskuteční mimo její území. Například pokud EU financuje výstavbu solární elektrárny v Africe, mohla by si výsledné snížení emisí připsat jako své vlastní. „90 procent je dosažitelných, pokud vůbec, jen pokud budou uznány negativní emise v rámci ETS a certifikáty ze třetích zemí,“ tvrdí vlivný německý europoslanec Peter Liese (EPP). Tento princip není nový. Už v rámci Kjótského protokolu fungoval tzv. mechanismus čistého rozvoje, který měl umožnit rozvojovým zemím získat moderní technologie a rozvinutým státům snáze splnit jejich cíle. Jenže výsledek byl často problematický: kredity mnohdy pocházely z projektů, které by vznikly tak jako tak, nebo nebyly dostatečně ověřitelné. Často šlo spíš o účetní trik než o reálné zlepšení. Zastánci tvrdí, že tentokrát bude vše jiné – systém má být přísnější, s omezeným rozsahem a vyšší kvalitou. Nově se má řídit pravidly článku 6 Pařížské dohody. Kritici ale upozorňují, že i pod touto značkou už vznikají pochybné projekty a riziko opakování minulých chyb je vysoké. „EU má za sebou devastující zkušenost s mezinárodními uhlíkovými kredity. Opakovat to by bylo nepřijatelné a pošetilé,“ varuje Jonathan Crook z organizace Carbon Market Watch. Podle kritiků by jejich návrat oslabil důvěryhodnost EU a ohrozil její postavení v mezinárodních jednáních. „Evropa už devět let slibuje, že bude snižovat emise doma. Takto náhlá změna by vážně oslabila naši vyjednávací pozici,“ varuje Crook. Klimatická politika se navíc znovu stává rukojmím politických rozporů mezi členskými státy. Zatímco Španělsko a Finsko dál podporují ambiciózní cíl 90 procent, další velké státy vyjadřují pochyby. Francie chce do klimatické politiky prosadit jadernou energii, Itálie navrhuje nižší cíl a Maďarsko se Slovenskem požadují, aby se s návrhem počkalo, dokud se na postupu neshodnou lídři členských států. Polská ministryně životního prostředí Paulina Hennig-Kloska, která v rámci polského předsednictví šéfuje jednání environmentálních ministrů zemí EU, přiznala, že členské státy se v této otázce neshodují. Evropská komise zatím trvá na tom, že záměr 90procentního snížení emisí zůstává na stole. „Zůstaneme na cestě,“ uvedla komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall. Jasněji bude začátkem léta.
Expertka: Neodkládejme emisní povolenky pro dopravu a budovy, s náklady pomůže sociální fondČesko v EU usiluje o odložení emisních povolenek pro sektor dopravy a budov. Podle expertky Centra pro dopravu a energetiku Zuzany Vondrové by to ale z hlediska dekarbonizace i konkurenceschopnosti nebyl dobrý krok. Proč? A jak má fungovat Sociální klimatický fond, který má zranitelným „kompenzovat“ náklady spojené s rozšířením emisních povolenek? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropský parlament podpořil odklad uplatňování dvou zelených směrnic, konkrétně směrnice EU o náležité péči a směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti. Návrhům jsme se věnovali v březnovém Dekarbo briefu.
- EU pokročila v plnění klimatických cílů, vyplývá to ze zprávy o monitorování a výhledu nulového znečištění do roku 2030. Dle zpráv Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je však pro splnění konečných cílů zapotřebí důraznějších opatření.
- Předkyně Evropské komise Ursula von der Leyen navrhla změnu emisních limitů pro automobilky. Místo jednoletého časového rámce budou vykazovat plnění unijních limitů CO2 za tříleté období.
- Evropská komise potvrdila dosavadní cíl, aby se po roce 2035 na trhu objevovala nová auta pouze s nulovými emisemi CO2. Navíc uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (cca 45 miliard Kč) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.
- Evropská komise představila Akční plán na podporu ocelářství a produkce kovů. Cílem plánu je urychlit dekarbonizaci a udržet konkurenceschopnost tohoto odvětví.
- Komise schválila český program ve výši 960 milionů eur (přibližně 24 miliard kč) na podporu investic do výroby strategických zařízení, zejména baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a skladování zachyceného uhlíku.
- Česká vláda schválila zákon u urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který má zrychlit realizaci projektů výstavby nových obnovitelných zdrojů energie a potřebné infrastruktury, zejména výstavbu větrných a solárních elektráren. Nová legislativa přináší zjednodušení prostřednictvím vymezení tzv. akceleračních zón.
- Vládou prošel také Akční plán pro rozvoj nových technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého. Zabývá se možnostmi geologického ukládání CO2 v Česku a jeho přepravou pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR.
- Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona LEX OZE III, která přináší klíčové změny v oblastech ukládání energie, flexibility sítí a agregace. Spotřebitelé tak budou moci efektivněji řídit svou spotřebu energie a tím snížit výdaje za elektřinu.
- Nový průzkum Institutu pro evropskou politiku Europeum a agentury STEM ukázal, že 67 procent Čechů považuje klimatickou změnu za vážný problém, avšak jen 27 procent respondentů vnímá Green Deal jako příležitost a dalších 30 procent jej považuje spíše za ohrožení.
- Premiér Petr Fiala po jednání Evropské rady prohlásil, že „je třeba přehodnotit Green Deal a tempo dekarbonizace tak, aby odpovídalo současným výzvám. Dlouho poukazujeme na potřebu odložit a přehodnotit systém emisních povolenek pro dopravu a vytápění ETS 2, “ uvedl premiér s tím, že český přístup podpořilo několik dalších států včetně Itálie.
- Česko i přes rozvoj solárních elektráren z posledních let stále zaostává ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a patří tak k nejhorším v Evropě. Uvedla to analýza portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
PINCEvropská komise zahájila práce na aktualizaci Ilustračního jaderného programu (PINC), který mapuje investiční trendy, potřeby a výzvy evropského jaderného sektoru. Poslední PINC byl představen v roce 2017, od té doby se ale energetická realita EU zásadně změnila. Rostoucí tlak na dosažení klimatické neutrality a zároveň akutní potřeba zajistit bezpečné a cenově dostupné dodávky energie staví jádro znovu do centra evropské pozornosti. Nový PINC má reflektovat nejen tradiční jaderné technologie, jako jsou velké reaktory a prodlužování životnosti současných elektráren, ale také technologie malých modulárních reaktorů (SMR). Důležitost jádra nedávno podtrhli i ministři a vysocí představitelé 15 zemí EU během jednání Jaderné aliance, která se sešla v Bruselu 17. března 2025 na okraj jednání energetické Rady EU. Tato skupina států, mezi nimiž nechybělo ani Česko, apelovala na Komisi, aby při přípravě PINC respektovala technologickou neutralitu a vytvořila rovnocenné podmínky pro jadernou energetiku a obnovitelné zdroje. Členské státy jasně deklarovaly, že od Komise očekávají strategický dokument, který bude skutečně odrážet jejich ambice a praktické potřeby v jaderné oblasti. Podle pracovního programu Komise by měl nový PINC spatřit světlo světa ještě letos. Z pohledu průmyslu jde o významnou příležitost. Už dnes (7. dubna) se mají na vysoké úrovni sejít zástupci evropského jaderného sektoru s eurokomisařem pro energetiku Danem Jørgensenem, aby Komisi předložili jasné požadavky a konkrétní doporučení. Podle dokumentů, které získal Euractiv, chce průmysl jasně formulovat klíčové potřeby, výzvy, investiční trendy a především hnací faktory, které rozhodnou o úspěchu jaderné energetiky v Evropě. Debata se dotkne také diverzifikace dodavatelských řetězců jaderného paliva, aby EU nebyla závislá na nespolehlivých dodavatelích.
Co nás čeká tento měsíc?
- Do konce dubna jsou otevřené přihlášky do nového studijního programu Udržitelná transformace a evropská konkurenceschopnost na pražské VŠE. Dne 8. dubna se na VŠE koná při příležitosti spuštění programu konference, která se bude věnovat zelené transformaci.
- Dne 7. dubna projedná environmentální výbor Evropského parlamentu (ENVI) návrh pracovního plánu Komise k ekodesignu a energetickému označování. Plán určí priority pro zavádění nového nařízení, jehož cílem je zlepšit cirkularitu, odolnost a opravitelnost výrobků.
- Dne 7. dubna 2025 budou členové výboru ENVI diskutovat s profesorem Edenhoferem, předsedou Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu. Ten jim představí zprávu o odstraňování CO2 a další plánované analýzy k posílení klimatické odolnosti a adaptace.
- Dne 8. dubna budou členové výborů ECON a ENVI jednat s komisařkou Marií Luís Albuquerque o návrhu změn tří prováděcích předpisů k taxonomii EU. Cílem je zjednodušit a omezit povinnosti firem. Komise plánuje návrh přijmout v dubnu, poté se k němu vyjádří Rada EU a Evropský parlament.
- Ve dnech 28. a 29. dubna se ve Varšavě odehraje neformální Rada pro životní prostředí. Hlavním tématem setkání ministrů budou dezinformace o klimatické a ekologické politice a adaptace na změnu klimatu.