Mobility Innovation Hub vznikl s cílem rozvíjet „více méně všechno, co se hýbe“. Má se stát velmi potřebným pojítkem ministerstev, firem, svazů, škol, výzkumníků nebo investorů, a dostat tak Česko v sektoru mobility na konkurenceschopnou úroveň.Pokud jde o rozvoj inovací a nových technologií v dopravě a v průmyslových odvětvích, která s ní souvisí, Česká republika usnula na vavřínech a výrazně zaostala za zeměmi jako Nizozemsko, Německo nebo Finsko. Říká to alespoň
Jan Bízik, ředitel
na podzim spuštěného Mobility Innovation Hubu (MIH), projektu zaměřeného na mobilitu, který má Česko posunout dopředu.
Tento „hub“ je součástí širšího programu nazvaného
Technologická inkubace, který vznikl vloni pod agenturou ministerstva průmyslu a obchodu CzechInvest, a navazuje na dlouhodobější české plány v oblasti inovací a podnikání.
Hlavním úkolem tohoto programu je přímá finanční podpora start-upů v šesti oblastech, mezi které patří umělá inteligence, vesmír, ekologie a udržitelnost, pokročilé materiály nebo právě mobilita. V první dotační výzvě uspěla necelá čtyřicítka zájemců z řad velmi mladých firem, za pět let se má podpory dočkat až 250 start-upů.
Podle Jana Bízika CzechInvest doplňuje práci regionálních inovačních center, kam si čerství podnikatelé často chodí pro podporu jako první. Když se pak jejich firmy rozrostou, agentura jim z programu Technologická inkubace dokáže nabídnout větší finanční injekci, až pět milionů korun. Další programy jim pak mohou pomoct i v mezinárodní expanzi.
Na evropské firmy dopadá jedna krize za druhou. Podpůrná síť v Praze řešila, jak jim pomoct
Snaha zalepit mezery
V každé ze zmíněných oblastí funguje také „hub“, který má za úkol rozvíjet konkrétní ekosystém a hledat a napravovat jeho nedostatky. Mobility Innovation Hub má velmi široký záběr, spojuje totiž všechny druhy dopravy včetně automobilů, železnice, letectví a vodní dopravy, ale například také zemědělskou techniku. Podle Bízika tedy „více méně vše, co se hýbe“. S tím souvisí i témata chytré výroby, chytrých materiálů či chytré logistiky.
Jde především o to propojit všechny sektory dohromady. Kromě státu a start-upů se v hubu potkávají zavedené firmy, vědecká a výzkumná pracoviště, střední a vysoké školy, oborové svazy, asociace a klastry, investoři, zmíněná inovační centra nebo různé české a mezinárodní organizace.
„Myslím si, že máme vytvořené opravdu dobré vztahy se všemi oborovými sdruženími, asociacemi a svazy, žádná zásadní organizace nám v seznamu nechybí. Vytváříme si tak zázemí v každém oboru, a to je to podstatné,“ popsal základní předpoklad úspěchu Bízik.
Bez velkých hráčů by to nešlo. U zrodu Mobility Innovation Hubu stály například Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP nebo ŠKODA AUTO a její inovační centrum ŠKODA AUTO DigiLab.
„Těší nás, že se podařilo zkoordinovat zájmy veřejného a soukromého sektoru do tohoto projektu, od kterého si slibujeme přísun nových podnětů a řešení, snazší přístup k technologiím a datům, hlubší spolupráci napříč průmyslovými sektory. Věříme, že zvlášť v této době plné změn se nám podaří zajistit posun v inovacích na špičku v zemích EU a podpoříme tím klíčové odvětví, jakým je automobilový průmysl,“ řekl za ŠKODA AUTO DigiLab
Jan Edlman.
Debata: Český a slovenský automobilový průmysl – Fit for 2035?
Mezi partnery patří i Moravský letecký klastr, který spojuje regionální firmy, instituce a organizace v oboru. Od hubu očekává „propojení pro-aktivních subjektů v oblasti mobility, které by vedlo k technologickému posunu v rámci ČR a umožnilo by další rozvoj na firemní a institucionální úrovni“.
„Doufáme, že MIH pomůže překonávat bariéry mezi soukromou a veřejnou sférou,“ poznamenal
Petr Tomášek, výkonný manažer tohoto klastru.
Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) si slovy své ředitelky
Marie Vopálenské od hubu slibuje propagaci kolejové dopravy, tedy železnic, metra a tramvají, jako základního prvku udržitelné, multimodální a chytré mobility. Jsou to totiž právě železnice, které nabízejí mnohem nižší emise uhlíku než silniční nebo letecká doprava.
„Autonomní řízení se stává realitou v metru a v budoucnosti se jeho využití předpokládá i pro vlaky a tramvaje. V současnosti je důležité zajistit testovací polygon pro autonomní jízdy a k tomu i odpovídající legislativu. To je také prostor pro MIH,“ je přesvědčená Vopálenská.
Nedílnou součástí chytré mobility je podle ní také digitalizace celého ekosystému, která napomůžeme plynulejší a bezpečnější dopravě městem. „MIH může napomoct k vytvoření podmínek pro podporu průmyslu a vznik nových start-upů, které by mohly tuto živou laboratoř využívat pro vývoj a implementaci inovativních technologií a postupů,“ dodala ředitelka.
Ekosystém doplňují univerzity a vědecko-výzkumné ústavy, které by se díky MIH měly dostat na „mapu“ sektoru mobility a do povědomí i v zahraničí, což se v Česku zatím nedařilo. Spolupráce s nimi nicméně podle Bízika probíhá dlouhodobě, například formou stáží pro studenty nebo skrze zprostředkování laboratoří začínajícím firmám.
Na čem se pracuje
Přestože se Mobility Innovation Hub nachází téměř na začátku, podle Bízika už pracuje na několika tématech. Patří mezi ně městská mobilita, kde hub těží z dobrého dosahu poboček CzechInvestu do regionů, nebo koncept chytrých měst.
„V loňském roce jsme si udělali rychlý průzkum stavu smart city konceptu v ČR. Zjistili jsme, že větší města, celkem logicky, mají k dispozici experty, kapacity, peníze, a snaží se to dělat koncepčně. U těch malých a středně velkých to ale bohužel neplatí, a pokud mají nějakou analýzu, tak už ji často neimplementují, nebo jen nahodile,“ upozornil Bízik.
CzechInvest se proto dohodl s ministerstvem pro místní rozvoj, které má téma na starosti, stejně jako s dalšími ministerstvy, Svazem měst a obcí a ostatními partnery, že je potřeba zrevidovat metodiku a dotační programy pro obce, aby se situace zlepšovala rychleji. Smart city navíc zahrnuje i chytrou energetiku, která může vyřešit současné velké problémy s cenami energií.
Další příklad cíle „zalepit mezery“ je výstavba testovacího polygonu pro drony a větší bezpilotní letouny, který v Česku zatím chybí, a to i navzdory několikaletým snahám Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA).
„Celkem spontánně vznikl projekt, kde se snažíme využít našich vztahů s ministerstvy a schopností propojovat instituce a sdružení s konkrétními firmami. Dáváme dohromady revizi materiálu, a budeme se v dohledné době snažit ho předat odpovědným ministerstvům. Určitě se budeme chtít bavit i s kraji, jestli dají k dispozici nějaká území (
pro výstavbu polygonu),“ podělil se o plány ředitel.
Svou sílu a dosah Mobility Innovation Hub v blízké nebo vzdálenější budoucnosti otestuje v celé řadě dalších oblastí, a to včetně autonomního řízení nebo
tzv. logistiky poslední míle. „Budeme řešit témata, která jsou pro republiku kritická, například nová gigafactory (
továrna na baterie pro elektromobily koncernu Volkswagen, pozn. red.),“ doplnil Bízik.
Ambice tedy nejsou malé. „S projektem Technologické inkubace a Mobility Innovation Hubem se Česká republika připojuje k vyspělým zemím, které aktivně podporují inovace a tvorbu přidané hodnoty v ekonomice – nejen akcelerací vzniku nových inovativních projektů, ale i posílenou spoluprací zavedených firem a celého ekosystému,”
shrnul na podzim plány ministr průmyslu a obchodu
Jozef Síkela (za STAN).
„S ohledem na význam automobilového průmyslu, ale i silné postavení tuzemských výrobců železniční a letecké techniky je mobilita naším prioritním sektorem,“ uzavřel ministr.
Vodíková strategie jede na plný plyn. Česko chce vybudovat 80 plnících stanic
