Česko je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nakloněno přijetí Moldavska do EU v co nejkratším možném termínu a chce tomu aktivně pomoci. Vystrčil to dnes uvedl po jednání s předsedou moldavského parlamentu Igorem Grosuem. Moldavsko se stalo kandidátskou zemí spolu s Ukrajinou v roce 2022. Členským státem by chtělo být v roce 2028, potvrdil dnes Grosu ambice jedné z postsovětských republik.
„Česká republika hodlá být velmi aktivní v této věci,“ uvedl Vystrčil k urychlení vstupu Moldavska do EU. Kvůli tomu hodlá napomáhat plnění přístupových podmínek „v co nejkratším termínu“, dodal.
Grosu poděkoval za českou podporu Moldavsku v přístupových jednáních. „Jsem přesvědčen, že Moldavská republika integrovaná do Evropské unie bude představovat velké plus i záruku pro bezpečnost EU,“ uvedl. Moldavsko může nabídnout mimo jiné zkušenosti, jak čelit zintenzivňující se ruské propagandě, dezinformacím a kybernetickým útokům.
Pro urychlení přístupových jednání se počátkem května v moldavském Kišiněvě vyslovila také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Podle ní tato země dosáhla pokroku v prosazování reforem a překážkou na cestě do EU nebude Ruskem odtržená oblast Podněstří. Toto mezinárodně neuznané území se od Moldavska odtrhlo na počátku 90. let minulého století za aktivní účasti ruských vojsk. Moskva ruskojazyčný region podporuje a udržuje v něm vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
Grosu se má v Praze setkat mimo jiné i s předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD), ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO). Ocenil vzájemné posilování vztahů i přibývání českých investorů v Moldavsku, kteří přispívají k rozvoji a prosperitě země.
Misi v Česku zahájil Grosu už v pondělí ve Vystrčilově rodné Telči, navštívil také Tábor se zaměřením na fungování samospráv a spolek Československý ústav zahraniční se zaměřením na moldavskou komunitu v ČR.