Červený hadr jménem veto. Europarlament by ho omezil, má ale malé slovo

Pokud jde o téma Evropské unie, máloco vzbudilo v Česku v posledních měsících tolik vášní, jako když prezident Petr Pavel v belgických Bruggách zmínil, že „musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU“. Přitom zmínil i možný přechod k hlasování kvalifikovanou většinou „v některých oblastech“. Hlasování kvalifikovanou většinou je už nyní nejčastějším způsobem rozhodování uvnitř Rady Evropské unie, kde sedí zástupci členských států a reprezentují jejich zájmy. Pravidla jednomyslnosti se oproti tomu v Radě používá v záležitostech, které členské státy považují za citlivé. Například v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky, členství v EU, občanství nebo financí. Zastánci rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou i do některých součástí zahraniční a bezpečnostní politiky argumentují, že změna je do budoucna nezbytná, aby byla Unie „akceschopnější“. Naráží tak například na časté obstrukce ze strany Maďarska, které díky principu jednomyslnosti může účinně zpomalovat nebo dokonce blokovat společnou pomoc pro Ukrajinu nebo protiruské sankce. Z druhé strany mnozí lidé chápou právo veta jako záruku proti přehlasování většími státy. Změnu hlasování prosazují hlavně západoevropské země, mezi nimi Francie a Německo. Česko zůstává ostražité. Pavlovo vyjádření se vzápětí dočkalo negativních reakcí, že „prezident souhlasí se zrušením veta a chce oslabit suverenitu Česka“. S podobným komentářem přišla například předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná, hnutí Trikolora nebo expremiér a šéf ANO Andrej Babiš.

Prezident @prezidentpavel se opět ukázal jako poslušný vojáček – když po něm držitelé moci chtějí zrušení práva veta v rozhodování v evropských institucích – s klidem to přijal. Co na tom, že je hlava státu. Co na tom, že je to zbavení se další části své suverenity. Je třeba…

— Kateřina Konečná (@Konecna_K) October 5, 2023

Hnutí ANO má v úmyslu ze „záchrany veta“ udělat důležité téma kampaně před volbami do Evropského parlamentu, které se konají už příští rok v červnu. Pravděpodobná lídryně kandidátky ANO a exministryně Klára Dostálová v europarlamentu plánuje „bránit Česko jako suverénní, silný a svrchovaný stát“.

Posílení nebo oslabení malých států?

Europoslanec vládního KDU-ČSL Tomáš Zdechovský (EPP) má za to, že menší státy by se v případě zrušení veta musely při vyjednáváních smířit s oslabením svého postavení ve prospěch větších členských zemí. „V EU by se tím úplně ztratila vnitřní diskuse. Samotná existence práva veta motivuje členské státy EU k tomu, aby se dokázaly spolu dohodnout a najít řešení co nejpřijatelnější pro všechny,“ napsal europoslanec v komentáři pro Forum24. Česko by to podle něj mělo těžší při obhajobě svých zájmů a muselo by se spoléhat na spolupráci s většími státy, které by si „diktovaly podmínky“. Odborníci z Ústavu mezinárodních vztahů Praha Jan Kovář a Jakub Eberle ve své analýze naopak argumentují, že přechod na kvalifikovanou většinu v zahraniční politice by pro Česko mohl být pozitivní. Většinové hlasování by podle nich prospělo lepšímu prosazování dvou klíčových českých zájmů, a to tvrdé pozice EU vůči Rusku a rozšíření bloku o nové členy. Právě zde totiž Unii často brzdí veto jednoho nebo několika málo nespokojených států. Pokud jde o ochranu českých národních zájmů, odborníci připomínají, že i v systému většinového hlasování by existovaly různé pojistky a „záchranné brzdy“. Navíc platí, že v oblastech, kde už kvalifikovaná většina funguje, je Česko přehlasováno jen velmi zřídka.

Co zmůže Evropský parlament

Europoslanci přišli s vlastním objemným seznamem návrhů, jak by se EU měla reformovat. Kromě zmíněné změny metody hlasování by také rádi přesunuli část národních pravomocí ve zdravotnictví nebo školství na evropskou úroveň, změnili fungování Evropské komise a udělali z ní skutečnou „evropskou vládu“ nebo dali europarlamentu pravomoc navrhovat legislativu.

Evropský parlament schválil usnesení k reformě EU, kde mluví i o obávaném zrušení veta. Na rozložení hlasů (291 pro vs. 274 proti) se ukazuje, jak politicky citlivé toto téma je. Jedná se však pouze o výzvu Unii reformovat, hlavní slovo mají státy. A ty Smlouvy EU měnit nechtějí. pic.twitter.com/fnLeSrkRIj

— Ondřej Plevák (@OndraPlevak) November 22, 2023

Jak zmínila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/ESA) na tiskovém brífinku ve Štrasburku, kde tento týden proběhlo plenární zasedání, některé z návrhů jsou až „radikální“. Jedná se však o osvědčenou taktiku, kdy Evropský parlament přijde s velmi ambiciózními požadavky, aby se pak v jednáních s Radou „potkali někde uprostřed“. U změny zakládajících Smluv EU, kterou by si velká část parlamentních návrhů žádala, nicméně platí, že europoslanci tahají za velmi krátký konec. Mohou v podstatě jen vyzývat státy, aby začaly něco měnit.

Reforma Smluv v nedohlednu

„Vloni v červnu jsme požádali Radu o to, aby zahájila tzv. konvent ke změně Smluv (zahájení reformního procesu, pozn. red.), nicméně ta to stále neudělala a vypadá to, že členské státy se k tomu v tomto volebním období ani nechystají,“ řekla Gregorová. Parlament se podle ní snaží zvyšovat tlak, který je ale především mediální. Jak upozorňují odborníci z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, není příliš pravděpodobné, že by mělo v dohledné budoucnosti dojít k „otevírání“ evropských Smluv, tedy k jejich reformě, protože proti tomu existuje příliš silný odpor. Nejen z české diplomacie opakovaně zaznívá, že něco takového není v národním zájmu. Kvůli některým změnám, včetně principu hlasování v zahraniční a bezpečnostní politice, by se však Smlouvy EU měnit nemusely, stačily by k tomu současné „nástroje flexibility“. I zde ale platí, že poslední slovo mají členské státy a Evropský parlament je může jen „popohánět“.

Podcast: Po změně smluv v EU chuť není. Připravit se na rozšíření jde i bez ní, říká Kovář