Český listopad v EU: Všude samé pakty
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v listopadu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v listopadu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.
Ministerstvo vnitra nedávno potvrdilo termín příštích voleb do Evropského parlamentu v České republice – 24. a 25. května 2019. Češi půjdou k urnám počtvrté.
V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.
Evropské problémy s neofašismem a neonacismem nelze podle expertů zlehčovat. Své k tomu řekl Evropský parlament, který nedávno vyzval členské státy k razantnějším krokům.
Nový velvyslanec při EU Jakub Dürr má před sebou nelehký úkol – společně s kolegy připravit druhé české předsednictví v Radě EU, které je naplánováno na rok 2022. V rozhovoru pro EURACTIV.cz kromě dalšího přiblížil, co takové přípravy obnáší.
Šéf maďarské diplomacie dnes v Praze kritizoval Evropskou unii, která by se podle něj měla jasně přihlásit ke svému křesťanskému dědictví. Zároveň poděkoval českým poslancům za jejich říjnovou podporu Maďarska ve sporu s Evropským parlamentem.
Čeští vojáci mají podle generála Petra Pavla v NATO respekt, na politické úrovni se však Česko často schovává za to, že je malá země. Zpravodajské působení Ruska a Číny v EU může být podle něj větší nebezpečí než terorismus.
Závěrečná občanská konzultace v Praze zrekapitulovala výsledky letošní série podobných akcí, které se zaměřovaly na veřejné diskuse o pohledu Čechů na evropská témata. Nový ministr zahraničí při té příležitosti představil svoji vizi EU a ČR v ní.
Členské země v Radě tento týden řešily, jak přistoupit ke zdanění digitálního obsahu v EU. Předsedající Rakousko by chtělo dohodu ještě letos, musí ale přesvědčit skeptičtější země.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
Ministři zahraničí Česka a Slovenska se shodují v názoru na řízení EU vůči Maďarsku a Polsku. Rozdíly však zatím panují v přístupu zemí k plánovanému globálnímu paktu o migraci z dílny OSN.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu v EU a v Evropě vůbec z českého pohledu událo.
Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.
Parlament by chtěl, aby EU v cílech klimatické politiky více dbala na Pařížskou dohodu. Nová studie ale z zjistila, že pouze 16 ze 197 signatářů tohoto dokumentu má nakročeno ke splnění svých závazků. Není mezi nimi žádný stát z EU.
Evropský parlament se dnes rozhodl, že letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení obdrží ukrajinský režisér Oleg Sencov, který je v současnosti v ruském vězení.
Komise plánuje posílit Frontex, který má na starosti ochranu vnějších hranic EU. Názor českého premiéra Babiše na tuto agenturu se v poslední době dynamicky mění. Česká republika tak může být pro ostatní členské země a unijní instituce špatně čitelná.
Postoj ČR k eurozóně je jen malá část většího problému nazvaného „hledání správného vztahu k EU“, říká europoslanec Luděk Nidermayer. Česká debata o tématech jako finanční pomoc Řecku nebo řízení s Maďarskem je podle něj plná zkreslených informací.
Europoslanci kromě svého platu pobírají i měsíční náhrady. Platí z nich například cestovné nebo asistenty. Soudní dvůr nedávno s odkazem na ochranu osobních dat rozhodl, že na rozdíl od českých poslanců nemusí zveřejňovat příslušné dokumenty.