Evropa tápe ohledně migrace. Řešit jen ochranu hranic nestačí
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.

Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
Základním předpokladem Evropského prostoru pro zdravotní data je, že budete mít lepší kontrolu nad svými vlastními zdravotními údaji, vysvětluje Fulvia Raffaelli z Evropské komise v rozhovoru pro EURACTIV.cz
V reakci na zvěrstva páchaná režimem Vladimira Putina na ukrajinských civilistech označili poslanci Evropského parlamentu Rusko za stát podporující terorismus. K podobnému kroku sáhli minulý týden čeští poslanci.
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
S Evropským prostorem pro zdravotní data má EU před sebou roky citlivé práce s nejasným výsledkem, protože rozdíly v digitalizaci jsou napříč kontinentem stále obrovské. Úspěch by ale výrazně pomohl lékařům, pacientům, průmyslu i národním rozpočtům.
Evropská pravidla zatím nedokázala donutit extrémně zadlužené státy, aby se začaly chovat zodpovědně. Komise tak navrhuje nový, individuální přístup. V novém balíčku ale zároveň chybí návod, jak se od bezhlavého utrácení během krizí vrátit do rozumných mantinelů.
Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.
Jeden za všechny, všichni za venkov. Česká republika má svůj Venkovský pakt, který má dopomoct k tomu, aby se o budoucnosti českých obcí rozhodovalo odspoda. Jen strategie ale skutečný rozvoj venkova nezajistí.
Rozvíjet v dnešní době podnikání není nic jednoduchého. V Evropě ale platí, že když firma potřebuje pomoct s náročnou digitální transformací nebo s růstem do zahraničí, stačí vědět, kde hledat. Pomocnou ruku může podat síť Enterprise Europe Network.
Česko by chtělo přispět k tomu, aby se napříč Evropou snížila nerovnost v dostupnosti péče pro pacienty se vzácnými nemocemi. Přesvědčit Evropskou komisi, aby vyčlenila zdroje, je ale náročné, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Nová pravidla okolo kryptoměn mají Evropany ochránit před podvody, v zájmu bezpečnosti ale také omezí tolik vyhledávanou anonymitu. Nejasné je, jestli regulace nastartuje další inovace, nebo investory kvůli byrokracii naopak odradí.
Pacienti se vzácnými nemocemi nemají lehký osud, a to i kvůli tomu, že vyvinout pro ně životně důležité léky je extrémně náročné a finančně riskantní. Zásadní je proto vytvořit v Evropě takové podmínky, aby sem investoři chtěli přijít.
Česko raději platí evropské pokuty, než aby donutilo výrobce plastových obalů k vyšším poplatkům, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Patrik Luxemburk. Jeho firma Stabilplastik vyrábí ekologické přepravní palety z plastového odpadu.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Klobouk dolů před českým předsednictvím, které nese pokrok ve zdravotnické legislativě na svých bedrech a snaží se zapojit všechny důležité hráče, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz šéfka EFPIA Nathalie Moll.
Česká republika není dokonalá, ale pro nás na Balkáně představuje pozitivní příklad toho, co se může stát s národem, když začne patřit do EU, říká Nikola Dimitrov v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Česko tlačí na to, aby mezi EU a Kosovem začala platit vízová liberalizace. Vše nasvědčuje tomu, že je na to západobalskánská země dobře připravená, přesvědčit do konce roku skeptické státy ale bude pro české předsednictví tvrdý oříšek.