Překvapilo nás, jak se české priority shodují s návrhem víceletého rozpočtu EU, který předložila Komise. Řada věcí nás ale nepotěšila a do vyjednávání jdeme s ambiciózním harmonogramem, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Klára Kracíková.
Když jde o evropské peníze, Česko na unijní úrovni volá po flexibilitě. Chce mít volnost v tom, jak nastavit pravidla a využít prostředky. Platí to i pro zemědělskou politiku. Právě flexibilita ale může vedle výhod přinést i problémy.
Ruská propaganda tvrdí, že Evropská unie záměrně blokuje mírová jednání o Ukrajině a prodlužuje válku. Expert ale upozorňuje, že jde o účelovou dezinformaci – skutečným aktérem, který mír blokuje, je podle něj Rusko.
Co přinesl rok 2025 v Evropské unii? Přečtěte si poslední vydání newsletteru Evropa zblízka.
Digitální sítě – těžko si na ně sáhnete, jsou ale klíčové nejen pro vaši komunikaci a pohyb v digitálním světě, ale i pro evropskou konkurenceschopnost. Evropa musí překonat existující bariéry a zajistit lepší propojenost. Jaká očekávání jsou od nové regulace?
V EU se rýsuje nová zemědělská politika, kterou výrazně ovlivní také navrhovaná „revoluční“ podoba víceletého rozpočtu…
Další předsednický půlrok je téměř za námi. Proto jsme v aktuální epizodě podcastu Evropa zblízka probrali, jak si aktuálně předsednické Dánsko ve vedoucí roli Rady EU vedlo a jaká jsou očekávání od jeho nástupce – Kypru.
Politici by měli denně opakovat, že rozvoj OZE je veřejný zájem. Stát by pak měl vytvářet ekonomicky motivující prostředí, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz o budování obnovitelných zdrojů energie v Česku Štěpán Chalupa.
Evropská komise reaguje na volání po zjednodušení unijní legislativy za účelem posílení evropské konkurenceschopnosti a představila již několik zjednodušujících balíčků – tzv. omnibusů. Návrh, který řeší digitální prostředí vyvolal rozporuplné reakce.
Zatímco Evropská unie zmírňuje některá svá klimatická opatření, v Česku se rýsuje nová vláda, která řadu z nich přímo odmítá.
Návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034 je na světě teprve několik měsíců, už teď se o něj ale vede institucionální bitva – zatím mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Evropské země i evropské instituce jsou v poslední době otevřenější vůči jaderné energetice, a to i co se týče její podpory. „Bitva o jádro“ však podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) ještě není vyhraná.
Vodík má potenciál, jeho rozvoj ale naráží na zásadní překážku: extrémně vysokou cenu způsobenou přísnou evropskou regulací.
Jak si vede nový český eurokomisař Jozef Síkela? To jsme probrali v nové epizodě podcastu Evropa zblízka se zástupcem ředitele Institutu EUROPEUM Viktorem Daňkem, který v podcastu také zhodnotil další špičky EU od šéfky Komise Ursuly von der Leyen, přes šéfku diplomacie EU Kaju Kallas a šéfku parlamentu Robertu Metsolu po šéfa Evropské rady Antónia Costu.
Národní obrana a bezpečnost jsou a zůstanou pod taktovkou států. Nikdo to nezpochybňuje, ani Evropská komise, která ve všech svých návrzích, iniciativách a akčních plánech dokola ujišťuje, že nechce „lézt do zelí“ ani státům, ani NATO. Mluvíme o tom v nové epizodě podcastu Evropa zblízka.
Čtyři hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) požádaly předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyen, aby provedla zásadní změny v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU, jinak hrozí jeho zamítnutím.
Maďarsko má u EU další vroubek. Podle investigace médií měla maďarská inteligence budovat v Bruselu špionážní síť. Zatímco někteří europoslanci na plénu Evropského parlamentu v minulých dnech volali po řádném vyšetření kauzy, jiní mají Maďarsko za obětního beránka.
Zřejmě poslední bruselskou štaci (summit Evropské rady) premiéra Petra Fialy jsme probrali v podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou Euractiv.cz Anetou Zachovou. A jak si vlastně Fialova vláda v Bruselské agendě vedla? Odpoví nové vydání newsletteru Evropa zblízka.
KaterinaZichova
