Evropská pravidla pro digitální platformy by si měla umět došlápnout i na velká čínská online tržiště, ze kterých do Evropy proudí závadné zboží. Až čas ale ukáže, jestli jsou skutečně efektivní. Ruku v ruce s tím musí jít také reforma celních pravidel.
Do Evropské unie dorazí každý den 12 milionů zásilek z elektronických obchodů. Takovou nálož, která přichází většinou z Číny, nemají celníci šanci zkontrolovat, což je problém hlavně kvůli tomu, že značná část zboží v těchto balíčcích nesplňuje bezpečnostní normy EU. Kontroly v různých zemích opakovaně ukazují, že tyto výrobky často obsahují škodlivé a v Evropě zakázané látky.
Nejde ale jen o závadné produkty, online tržiště typu Temu nebo Shein také využívají manipulativní praktiky, jako jsou falešné slevy, a zároveň neplatí recyklační poplatky a velmi často ani clo.
Evropský parlament ve svém nedávném usnesení varoval, že už to takhle dál nejde. „Za každým online nákupem se mohou skrývat rizika pro zdraví, bezpečnost a práva spotřebitelů – a příliš často tato rizika pocházejí od hospodářských subjektů mimo EU, které obcházejí pravidla. (…) Vysíláme jasný signál: chceme spravedlivější, bezpečnější a transparentnější digitální trh,“ prohlásil italský europoslanec Salvatore De Meo (EPP), hlavní autor usnesení.
Situace se navíc může ještě zhoršovat. „Ve světle amerických cel hrozí, že čínští výrobci budou o to více tlačit své výrobky do Evropy. (Evropská) Komise by proto v zájmu spotřebitelů i našich firem čelícím nekalé konkurenci určitě měla být razantnější. Zatím přišla jen s návrhem na paušální proclení malých zásilek, a to je málo. Proto jsem podpořil usnesení Evropského parlamentu, které navrhuje řadu dalších věcí,“ řekl redakci europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, ECR), který se věnuje ochraně spotřebitelů.
Podle Krutílka je především třeba efektivně vynucovat stávající pravidla (v tomto apelu není v Česku sám), ale současně tlačit mimoevropské platformy ke větší odpovědnosti, například ustanovením tzv. odpovědné osoby v EU (na kterou by unijní orgány lépe dosáhly) nebo lepším informováním spotřebitelů. Europoslanec má za to, že je potřeba pokročit také v oblasti celního kodexu a dohledu nad ním.
V poslední zmíněné oblasti k alespoň nějakému posunu dochází – 8. července o reformě celního kodexu začaly vyjednávat státy a europoslanci. Vzhledem k tomu, že 65 % zásilek směřujících do EU je záměrně podhodnocených nebo že čínské eshopy objednávky účelově rozdělují do více balíčků, aby se vyhnuly clu, mluví se hlavně o zrušení osvobození od cla u zboží s hodnotou nižší než 150 eur (tzv. pravidlo de minimis).
Europarlament podporuje také vytvoření Celního úřadu EU nebo velkých skladů uvnitř Evropy. „To by znamenalo přesvědčit obchodníky ze zemí mimo EU, aby zřídili sklady v EU, kde by zpracovávali dodávky pro své zákazníky. Kontrola velkých zásilek podobného zboží do těchto skladů v EU by byla podstatně snazší než kontrola jednotlivých zásilek přicházejících do EU ze třetích zemí,“ argumentuje Evropský parlament.
Poměrně široká shoda napříč institucemi teď panuje na zavedení manipulačního poplatku ve výši 2 eur za každý balík elektronického obchodu ze zemí mimo EU, který navrhla Evropská komise. Europoslanci apelují mimo jiné na to, aby tento poplatek nakonec nezaplatili spotřebitelé.
Otázka nicméně je, jak rychle se toto opatření podaří zavést a jestli problematické prodejce skutečně donutí ke změně chování. Například Ondřej Malý z Asociace pro elektronickou komerci (APEK), která zastupuje české eshopy, o tom silně pochybuje a argumentuje, že taková částka čínské platformy neodradí. Na nedávné debatě připomněl, že v USA má podobný poplatek hodnotu 100 dolarů.
Evropská komise slibuje, že proti platformám zakročí aktivněji. V současné chvíli sbírá v rámci rozsáhlého mystery shoppingu proti platformám důkazy.
„Jsem odhodlaný zintenzivnit prosazování našich zákonů o bezpečnosti výrobků a pravidel na ochranu spotřebitele. Nejde jen o ochranu spotřebitelů, ale je zde velmi vážný problém rovných podmínek pro evropské podniky, protože se od nich očekává, že budou konkurovat prodejcům, kteří naše pravidla nedodržují,“ řekl britskému deníku The Guardian eurokomisař pro spravedlnost Michael McGrath.
Osvědčuje se DSA?
Problémy s čínskými platformami ale nesouvisí jen s celními pravidly, ale především s unijní digitální regulací. Dostat největší světové digitální hráče pod lepší kontrolu a ochránit spotřebitele a uživatele v online prostředí má za úkol akt o digitálních službách, neboli DSA.
„Měl bych předeslat, že jsem se při projednávání návrhu stavěl proti příliš restriktivní regulaci platforem, a to zejména s ohledem na menší firmy. Ale samozřejmě v rámci nařízení, které platí již od února loňského roku, podporuji účinnou ochranu spotřebitele,“ řekl Ondřej Krutílek.
„Zdá se, že si DSA pomalu ale jistě sedá, Komise dodělávala prováděcí legislativu, vodítka apod., a začíná pravidla vymáhat u největších platforem. Bude trvat několik let, než se celý stroj promaže a některé otázky vyřeší svou judikaturou až Soudní dvůr EU,“ dodal europoslanec.
Přestože se Temu nebo Shein snaží tvářit jako pouzí zprostředkovatelé nákupů a vymanit se tak ze zodpovědnosti za kvalitu zboží a plnění evropských podmínek, DSA na ně dopadá hned v několika rovinách. Důkazem toho je fakt, že Evropská komise zahájila vyšetřování obou platforem kvůli možnému porušení DSA, které se týká odstraňování nelegálního zboží, manipulativních praktik a transparentnosti prodejců. A potenciálních porušení je ještě mnohem více, například v oblasti ochrany nezletilých.
Evropský parlament ve svém usnesení sice zmínil, že vyšetřování těchto platforem podporuje, zkritizoval ale jejich pomalý průběh. Zároveň zdůraznil, že „je třeba, aby prosazování (pravidel) mělo odrazující účinek, včetně přiměřených sankcí s cílem zajistit soulad s předpisy“. DSA říká, že Komise může velkým digitálním platformám vyměřit pokutu až 6 % celosvětového ročního obratu, a existují také další typy „trestů“.
Podobně jako na evropské úrovni probíhá implementace DSA také na úrovni členských států. Například Polsko už si za pomalý pokrok vysloužilo žalobu od Evropské komise.
Česko je na tom lépe. „V našem případě snad bude brzy přijat zákon o digitální ekonomice, ale mezitím se své koordinační role velmi dobře zhostil Český telekomunikační úřad, který řeší i stížnosti spotřebitelů na chování platforem. Čekáme také na první případy mimosoudního a soudního řešení sporů,“ popsal aktuální stav Ondřej Krutílek.
Předpokládá se, že zmíněný zákon o digitální ekonomice, který má i své kritiky, by se měl dočkat schválení ještě v tomto volebním období.
Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.
