Balíky z Číny děsí Evropu i Česko. A může být mnohem hůř

Miliardy zásilek převážně z Číny zaplavují Evropu a přináší s sebou řadu problémů, jako jsou zdravotně závadné zboží, manipulace zákazníků, ekologická zátěž nebo nekalá konkurence. Evropané si s tím zatím moc nevědí rady.Článek vznikl při příležitosti kulatého stolu s názvem Neférová konkurence e-commerce prodejců ze třetích zemí, který proběhl v Poslanecké sněmovně 24. dubna.V roce 2022 se ze třetích zemí do Evropské unie dovezlo 1,4 miliardy zásilek v hodnotě do 150 euro, na které se neplatí clo. O rok později se toto číslo vyšplhalo na 2,4 miliardy a v loňském roce šlo už o 4,6 miliardy balíčků. Podstatná část z nich pochází z čínských tržišť (platforem) jako Temu, Shein nebo AliExpress. Evropská unie a Česko, které se označuje za „e-shopovou velmoc“, si až teď začínají naplno uvědomovat všechny dopady, které to s sebou přináší. Pokud jde o české veřejné rozpočty, tyto zásilky jim v roce 2024 způsobily ztrátu odhadem devět miliard korun. Přestože to tvrdí, tyto platformy v praxi nedodržují přísná evropská pravidla, což ovlivňuje zákazníky, firmy i životní prostředí.Kromě v podstatě neexistující ochrany osobních údajů míří na nakupující také agresivní marketingové kampaně a manipulativní techniky. Ten největší problém ale představují nízká kvalita a hlavně bezpečnost výrobků. I když produkty často vypadají jako jejich ekvivalenty z evropských e-shopů, mohou být vyrobené ze zcela jiných materiálů a obsahovat toxické látky, v Evropě mnohdy úplně zakázané. Zákazník si navíc ani nemusí uvědomovat, jakému riziku se vystavuje. „78 procent výrobků na online tržišti Temu nesplňuje bezpečnostní předpisy EU. Je to tak zásadní, že si to zaslouží řešení,“ nechala se minulý týden v Poslanecké sněmovně slyšet ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová, když odkazovala na zjištění Evropské spotřebitelské organizace BEUC. Praktiky těchto platforem podle ní jdou proti všemu, na co Evropa se svými nejvyššími standardy ochrany spotřebitele dlouhodobě tlačí – právo na bezpečný výrobek, právo na informace, právo volby a právo být slyšen.

Neférová konkurence

Dodržování unijních bezpečnostních nebo ekologických standardů („compliance“) něco stojí. Pro evropské firmy se jedná o 30 až 40 procent koncové ceny. Platformy ze třetích zemí tyto poplatky neplatí, což jim dává jasnou konkurenční výhodu. Často se vyhýbají i daním nebo clům, kdy například objednávku rozdělí do více zásilek nebo cenu balíku podhodnotí, aby se „vešly“ do zmíněného limitu 150 euro.Zásadní problém je podle evropských výrobců a prodejců vymahatelnost pravidel a „dvojí standard“, který se na evropském online trhu uplatňuje. Jak upozornil místopředseda představenstva společnosti Alza Petr Bena, zatímco jeho firma dostala pokutu za chybějící návod u výrobku, systematické a mnohem závažnější porušování předpisů ze strany čínských platforem se neřeší. Vymáhání pravidel naráží na praktické překážky. Dohledat čínského výrobce, kterému Temu či Shein oficiálně jen zprostředkovávají prodej (a tudíž nejsou za výrobek zodpovědné), se často ukazuje jako nadlidský úkol. Úspěšné stažení několika závadných výrobků z nabídky je navíc jen kapkou v oceánu.

Děsivá dynamika

Už dnes platí, že pouze minimální podíl zásilek reálně projde celní kontrolou – celníci nejen v Česku na to zkrátka nemají dostatečné kapacity. Podle zástupce ředitele Celní správy Jiřího Trousila dorazí na letiště v Mošnově blízko Ostravy 280 tisíc zásilek denně, což se nedá zvládat. Například v Nizozemsku je situace ještě daleko horší, každý den zde úřady „propustí“ asi čtyři miliony balíků. Trend navíc ukazuje, že pokud se nic nezmění, počet zásilek dál poroste – a s tím i dopady v řadě oblastí. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jana Vetyšky negativní scénář předpovídá, že do pěti let by čínská tržiště mohla ovládat asi polovinu objemu českého e-commerce. Něco takového by mohlo tento pečlivě budovaný a kultivovaný trh zcela rozbít. Vedle vážných dopadů na samotné firmy, zaměstnanost nebo spotřebitele by to významně pocítily i životní prostředí a peněženky českých daňových poplatníků. Samotné výrobky či jejich obaly se totiž musejí nějak zlikvidovat nebo recyklovat, což ale neplatí čínští dodavatelé, ale Češi. Jak upozornil Zbyněk Kozel, ředitel společnosti EKO-KOM, která má na starosti systém sběru a recyklace obalových odpadů, i když dnes představují čínské balíky relativně nízké náklady na český systém, předpokládané ztrojnásobení jejich počtu v horizontu měsíců nebo několika málo let by znamenalo zvýšení poplatků za recyklaci pro české subjekty.

Překážky a řešení

Jak mohly EU nebo Česko něco takového dopustit? Jednu z příčin lze hledat v nedostatečné koordinaci. Na evropské úrovni je agenda problematických platforem roztříštěná mezi několik generálních ředitelství Evropské komise a unijních agentur, podobně to (ne)funguje v České republice. Kromě zmíněné Celní správy tuto oblast řeší také Česká obchodní inspekce (ČOI), Státní zdravotní ústav (SZÚ), Český telekomunikační úřad (ČTÚ), Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zájem na řešení samozřejmě mají také zmíněný APEK, Hospodářská komora ČR (HK ČR), Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nebo zástupci spotřebitelů. Ti všichni se nyní dohodli, že se budou více koordinovat. Zapracovat společně musí jak na zlepšení vymáhání celních pravidel nebo pravidel ochrany spotřebitele či životního prostředí, tak na zefektivnění a hlavně vymáhání stávající digitální regulace. „Pojďme hledat cestu v rámci (unijní) legislativy, která už existuje. (…) Zásadní věc je, abychom měli evropskou shodu na tom, jak legislativu KYBC (Know your business customer, součást Aktu o digitálních službách, DSA, pozn. red.) vykládat. Pokud platforma nedohlédne na to, že výrobce plní podmínky EU, tak aby se to bralo jako závažné porušení DSA a mohla se vyměřit pokuta,“ zmínil jedno z možných společných řešení vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na MPO Petr Očko. Právě celoevropská úroveň bude podle mnohých řečníků kulatého stolu klíčem ke skutečně efektivnímu řešení. Zprávu k této problematice připravuje europarlamentní výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), aktivní je ale i ten nejdůležitější orgán – Evropská komise. Kromě svého probíhajícího vyšetřování platforem Temu a Shein kvůli porušování pravidel ochrany spotřebitele vydala Komise v únoru letošního roku sdělení o „bezpečném a udržitelném elektronickém obchodu“, ve kterém navrhuje řadu nových opatření. Mluví v něm například o reformě celní politiky, kdy by vznikl společný celní orgán EU, nebo o zavedení plošného manipulačního poplatku za zboží dovážené do EU, ze kterého by se pak platily různé vzniklé náklady. Prvním logickým krokem by ale mělo být zrušení zmíněného 150eurového limitu, tedy celní výjimky. Zatím se počítá s tím, že by k tomu došlo od roku 2028, podle prezidenta SOCR Tomáše Prouzy je ale třeba tlačit na to, aby se tak stalo mnohem dříve. Bleskový nárůst počtu balíků a tradičně zdlouhavý proces změn unijní legislativy motivoval některé státy, aby jednaly na vlastní pěst. Například Francie tak zavedla svůj vlastní manipulační poplatek až dvě eura na zásilku, zároveň v Bruselu tlačí na zrušení celní výjimky. Problémy s levným čínským zbožím ale samozřejmě neřeší jen Evropa. Spojené státy americké v rámci svého „celního tažení“ zrušily výjimku z cel pro malé zásilky. Platforma Shein na to už zareagovala a zdražila své produkty o téměř 400 procent. Pokud Evropa neudělá něco podobného, může na starý kontinent zamířit i zboží původně určené pro Američany.

Podcast | Dvořáková: Proti čínským tržištím jde zakročit hned. Zákony na to máme, musíme je ale vymáhat