EU po summitu G7: Z Afghánistánu se nesmí stát nový trh pro pašeráky lidí

Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách. Mezinárodní společenství bude po hnutí Tálibán, které nedávno Afghánistán ovládlo, v první řadě požadovat záruku možnosti bezpečného odchodu ze země i po 31. srpnu, uvedl britský premiér Boris Johnson. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela nesmí státy dovolit vznik nového trhu pro pašeráky lidí. „Jakákoliv budoucí afghánská vláda se musí držet mezinárodních závazků Afghánistánu. Budeme afghánské strany posuzovat podle jejich činů, ne podle jejich slov,“ uvedli lídři skupiny ve společném prohlášení. „Podmínkou číslo jedna, kterou jako G7 stanovujeme, je záruka práva na bezpečný odchod do 31. srpna a po něm pro všechny, kdo chtějí odejít,“ uvedl Johnson, podle kterého mají státy G7 dostatečnou ekonomickou, diplomatickou a politickou moc pro dosažení svých požadavků. Americký prezident Joe Biden se dnes podle agentury AP rozhodl neprodloužit do září přítomnost vojáků USA na letišti v Kábulu, odkud jsou lidé ze země evakuováni.

Test jménem Afghánistán. Jakou roli sehrává EU?

Rozhodnutí neprodloužit termín po jednání potvrdila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Konference nevyústila v nová data (pro konec evakuační mise),“ oznámila kancléřka. Skupina podle ní prodiskutovala možnost využití civilní části kábulského letiště po 31. srpnu. Kanadské síly jsou připraveny v Kábulu zůstat – pokud to bude možné – i po tomto datu, uvedl kanadský premiér Justin Trudeau.

Borrell: Tálibán vyhrál válku, Evropa s ním bude muset mluvit

Afghánistán nesmí být živnou půdou teroru

Podle Francie je prioritou také to, aby Tálibán přerušil veškeré styky s teroristickými organizacemi a zapojil se do boje proti terorismu, uvedl činitel francouzské prezidentské kanceláře. „Afghánistán se nemůže vrátit zpátky k tomu, aby se stal živnou půdou teroru, Afghánistán se nemůže stát drogovým státem, dívky musí mít vzdělání až do 18 let věku,“ uvedl Johnson. „Nesmíme dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí. Jsme pevně rozhodnutí udržet migrační toky pod kontrolou a ochránit hranice EU,“ prohlásil po virtuálním jednání G7 Michel, podle kterého evropská sedmadvacítka hodlá spolupracovat se zeměmi v regionu jako je Írán, Pákistán či středoasijské státy.

EU se snaží dostat afghánské pracovníky a jejich rodiny do bezpečí, říká Komise

Zapojit by se mělo i Rusko a Čína, zní z Itálie

Zaujmout v rámci G7 i Evropy společnou pozici ohledně imigrace z Afghánistánu je zásadní i podle italského premiéra Maria Draghiho, který chce do tématu zapojit i širší skupinu G20, jíž nyní Itálie předsedá. „G20 může G7 pomoci začlenit další země, které jsou velmi důležité, protože mají možnost kontrolovat, co se v Afghánistánu děje,“ uvedl Draghi. Jde podle něj zejména o Rusko, Čínu, Saúdskou Arábii, Turecko a Indii. Dnešní diskuse se konala z iniciativy Británie, která momentálně skupině vyspělých ekonomik předsedá. Kromě ní do G7 patří Spojené státy, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Kanada. Jednání se účastnil i Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Von der Leyenová vyzvala členské státy zapojené do mise NATO k tomu, aby se dobrovolně ujaly afghánských uprchlíků.

❗️Všechny země účastnící se mise NATO do Afghánistánu by měly nabídnou místa k přesídlení afghánských uprchlíků na své území, vyzvala po mimořádném jednání G7 šéfka Evropské komise @vonderleyen Mezi tyto země patří i Česká republika. 1/2 pic.twitter.com/GMt6q4BykV

— Viktor Daněk (@ViktorDanek_) August 24, 2021