Šance, že se lídři Evropské unie na dnešním summitu dohodnou na tzv. reparační půjčce pro Ukrajinu, zůstávají velmi nejisté. Z vyjádření některých lídrů vyplývá, že jednání jsou otevřená, ale hluboké politické rozpory přetrvávají a konsensus zatím není na dohled.
Zásadní překážkou zůstává postoj Belgie, která se staví proti návrhu poskytnout Ukrajině rozsáhlou půjčku z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Belgický premiér Bart De Wever před summitem jasně uvedl, že se belgická pozice nezměnila. Zároveň však zdůraznil, že Belgie podporu Ukrajiny nezpochybňuje a prosazuje alternativní řešení v podobě společného dluhu EU.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas by schválení reparační půjčky vyslalo jasný politický signál Rusku, Ukrajině i mezinárodnímu společenství. Zároveň by rozložilo právní a finanční rizika mezi všechny členské státy EU, což má být odpovědí na belgické obavy.
Kallas však zároveň připustila, že bez souhlasu Belgie nelze postupovat dál a že šance na dohodu jsou v tuto chvíli „padesát na padesát“.
Skepsi otevřeně vyjádřil maďarský premiér Viktor Orbán, který prohlásil návrh půjčky za „mrtvý“. Podle něj neexistuje dostatečná politická podpora a samotnou myšlenku označil za chybnou. Orbán se přitom staví negativně nejen k reparační půjčce, ale naznačuje odpor i vůči financování Ukrajiny prostřednictvím společného dluhu EU.
Podobně opatrná jsou i vyjádření ze Švédska. Premiér Ulf Kristersson uvedl, že v tuto chvíli neexistují žádné jasné signály, že by se EU blížila ke shodě. Přesto zdůraznil, že je nutné dospět k rozhodnutí, a nevyloučil dlouhá jednání.
Česká pozice zůstává na pomezí. Premiér Andrej Babiš říká, že EU by měla financovat Ukrajinu „tradičním způsobem“, tedy skrze společnou půjčku. Za ní se ale ručí společným unijním rozpočtem – včetně jeho českého podílu.
Babiš zároveň říká, že Česko „nemá problém podpořit“ využití ruských aktiv, ale za podmínky, že Česko nebude ručit.
Česko nechce ručit za reparační půjčku pro Ukrajinu, proti využití ruských aktiv ale není
Tento článek byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
