Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.Co mají společného
výrobce elektricky poháněných surfů, firma
specializující se na úpravu vozidel pro tělesně postižené a autoři
bezlopatkové turbíny? Všichni si své nápady nebo vynálezy původně z Česka nechali patentovat v zahraničí, což ovlivnilo jejich podnikání a pomohlo jim „dostat se do světa“.
Tyto konkrétní příklady ale patří spíše mezi výjimky. I když se v České republice investuje do duševního vlastnictví poměrně dost (5,2 % HDP) a české firmy jsou docela aktivní v podávání žádostí o národní patenty nebo užitné vzory, v počtu mezinárodních patentových přihlášek je Česko v EU až na 17. příčce a za vyspělými zeměmi zaostává.
„Rozvoj, ochrana a investice do duševního vlastnictví přitom mohou být pro české firmy, a tedy i celou ekonomiku, jedním z důležitých nástrojů, jak posunout českou ekonomiku k vyšší přidané hodnotě,“ argumentuje ve své nedávné analýze (
v době vydání článku neveřejná, pozn. red.)
Radek Novák, analytik České spořitelny. Efektivní využívání práv průmyslového vlastnictví totiž vede k rozvoji výzkumu, vývoje a inovací.
Jak se chrání průmyslové vlastnictví
Ochrana
průmyslového vlastnictví má řadu podob, nejznámější jsou ale patenty a jejich jednodušší alternativa –
tzv. užitné vzory.
Patenty se udělují na vynálezy, které „jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné“. Patentovat je možné nové výrobky a technologie, chemicky vyrobené látky, léky či biotechnologické postupy. Patent naopak nelze získat například na vědecké teorie nebo počítačové programy.
Národní patent chrání vynález pouze na území České republiky. „Jeho součástí je zveřejnění technických nákresů nebo chemických vzorců, které jsou patentem chráněny. Maximální doba trvání je 20 let a jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele jej nikdo nesmí komerčně využívat,“ vysvětluje Radek Novák.
Pro vynálezce však dává logicky větší smysl, když ochrana neplatí jen v Česku, ale i v dalších zemích. Může se proto vydat cestou podání přihlášky v nějaké jiné konkrétní zemi, nebo přímo požádat o ochranu (potenciálně) platnou pro všechny členské státy Evropského patentového úřadu (EPO),
kterých je dnes 39.
Ještě širší ochranu pak zajistí Smlouva o patentové spolupráci (PCT), v rámci které lze jedinou přihláškou založit ochranu až ve 156 státech světa.
Narušit ochranu duševního vlastnictví není řešení. Dostupnost léčiv nezajistí, varují experti i průmysl
Podstata patentů se změnila, říká odborník
Peter Brezina z Vysoké školy ekonomie a managementu (VŠEM), který se věnuje i tématu duševního vlastnictví, upozornil, že zmíněná původní podstata patentu se v průběhu času změnila.
„Málokdo to tak dnes vnímá, ale prapůvodním principem patentového práva není primárně ochrana, ale naopak zveřejnění nápadu. Patent chrání znalost nebo technologii před zneužitím, a to odměnou za to, že jeho autor zveřejní princip, který objevil,“ vysvětlil odborník.
Praxe ale podle něj už dnes vypadá jinak – jde především o ochranu nápadu, princip jeho sdílení se světem se upozadil „Například v Americe se už patentují hrozné nesmysly, které pak slouží pouze k tomu, že se vydírají společnosti, které třeba použily nějaký design nebo princip fungování nějakého digitálního prostředku. U nás v Evropě to tak ještě není, ale uvidíme, jestli se to k nám také neprolomí,“ varoval Brezina.
Česká čísla
Ať už je dnešní podstata patentů jakákoliv, čísla hovoří poměrně jasně. Na předních místech žebříčků, které sledují počet žádostí o patenty na evropské či mezinárodní úrovni, pevně stojí Lucembursko a skandinávské země.
Česko je v tomto ohledu podprůměrné. Zájem českých žadatelů o mezinárodní patentové přihlášky za poslední dvě dekády sice rostl, v počtu těchto přihlášek se však Češi nachází na 17. místě v EU, u evropských přihlášek pak na 19. místě.
Při porovnání počtu mezinárodních přihlášek poslali v roce 2021 Češi 26 žádostí za každý milion obyvatel (celkově podáno konkrétně 281 přihlášek), například v Lucembursku to však bylo více než 500 kusů na milion lidí. Rozdíly oproti špičce jsou tedy propastné.
Čechy může těšit alespoň úspěšnost podaných žádostí – v roce 2021 uspěly u Evropského patentového úřadu v 66 % případů, což zemi řadí na páté místo v EU.
Příčiny a řešení
Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) vidí jako hlavní důvod horších výsledků Česka nízké povědomí o problematice obecně, stejně jako fakt, že inovátoři mají často jiné priority.
„Firmy mají spoustu starostí s vlastním provozem, zajištěním zaměstnanců, financováním, to vše je nyní ještě zesíleno energetickou krizí a nejistou mezinárodní situací,“ řekla redakci vedoucí oddělení Kancelář úřadu
Jana Engelová Pavková.
Hanák: České strojírenství je na vysoké úrovni. Bez podpory státu se ale v současné krizi neobejde
Dalším důvodem jsou podle ní obavy ze složitosti a nákladnosti patentové ochrany. „Mezi českými firmami i výzkumnými institucemi bohužel většinově přetrvává názor, že systém patentové ochrany je příliš složitý a drahý, než aby stálo za to se jím zabývat. Roli samozřejmě může hrát i obava z úniku informací,“ vyjmenovala Engelová Pavková.
V roce 2021 přijala vláda
Koncepci podpory ochrany průmyslového vlastnictví, která by měla celkovou situaci zlepšit. Úřad průmyslového vlastnictví se už teď snaží problémy překonávat například tím, že zdarma nabízí
vzdělávací a osvětové akce a provozuje
informační středisko.
ÚPV se podílí i na evropském projektu
SME Fund, který nabízí malým a středním podnikům dotace na přihlášky ochranných známek a průmyslových vzorů. V roce 2022 tuto službu zatím využilo přes 250 českých firem.
Finanční pomoc existuje také na české úrovni. Agentura pro podnikání a inovace (API) nabízí inovační vouchery, díky kterým si menší firmy mohou nechat proplatit až 75 % výdajů na ochranu technického řešení, vnějšího vzhledu výrobku i ochrannou známku.
„Českým podnikům by jistě také prospělo, pokud by se naučily využívat patentový systém alespoň ,pasivně‘. To znamená nepřihlašovat vlastní technická řešení k ochraně, ale pomocí rešerší ve volně dostupných patentových databázích (např.
Espacenet) hledat inspiraci pro vlastní výrobní program bez rizika porušení cizích práv a nákladů na vlastní výzkum a vývoj,“ vyzvala Engelová Pavková.
Ve světě je podle ní momentálně v platnosti téměř 16 milionů patentů. Pouze 51 tisíc z nich je chráněno na území ČR, všechna ostatní technická řešení jsou zde tedy „právně volná“.
Chyba v prostředí?
Analýza České spořitelny uvádí, že Česko si ve výzkumu, vývoji a inovacích nevede špatně.
„Výdaje na výzkum a vývoj v ČR až do roku 2019 vykazovaly poměrně slušný růst. V roce 2019 mířilo v tuzemsku na vědu a výzkum 92 mld. Kč, což odpovídalo téměř 2 % HDP. V unijním srovnání si v tomto ukazateli stojíme těsně nad průměrem (který je 1,8 % HDP),“ napsal Radek Novák.
Inovační schopnosti a potenciál země pak dlouhodobě sleduje Global Innovation Index. V žebříčku nejvíce inovativních zemí na světě se ČR v roce 2021 podle Nováka umístila na „poměrně slušném 24. místě“.
Peter Brezina přitom vidí příčiny problémů s nedostatkem vůle patentovat právě v samotném nastavení českého prostředí, které podle něj „není vhodné pro průlomový výzkum“.
„Stát se s tím napůl snaží něco dělat, dlouhodobě na úkor podpory základního výzkumu prosazuje rozvoj aplikovaného výzkumu, který měl vést k navýšení počtu patentů nebo užitných vzorů. Já se ale domnívám, že je to krátkozraké, protože aplikovaný výzkum se bez základního výzkumu prostě neobejde. Inovátory nevychováme bez toho, že se budou podílet na zásadních objevech v základním výzkumu,“ myslí si Brezina.
Odborník vidí problém i v trendu přesunu průmyslového výzkumu z Česka do zahraničí nebo v úrovni českého vysokého školství. Připomněl přitom nedávno zveřejněný výsledek žebříčku
Times Higher Education, podle kterého není v horní pětistovce nejlepších škol ani jedna česká instituce.
Česká věda potřebuje mít strategické priority, shodují se odborníci
