Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě splnění podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí řízením, v jejichž důsledku může přijít o peníze z unijních strukturálních fondů a hlasovací práva.
Maďarsko stále nemá prostředky z unijního fondu na obnovu evropských ekonomik po koronavirové krizi. Evropská komise peníze zemi neuvolnila kvůli obavám o tamní stav právního státu a zneužití evropských financí.
Maďarsko se ale může brzy dočkat zelené ze strany unijní exekutivy, která je podle zdrojů z EU připravena peníze do Maďarska začít posílat, pokud země splní její podmínky. „Peníze (Maďarsko) dostane, ale ne bez náročných podmínek,“ řekl pro Reuters zdroj z EU pod podmínkou anonymity.
Oficiální rozhodnutí, zda Maďarsko bude moci po splnění podmínek čerpat necelých šest miliard eur, které má ve fondu obnovy vyčleněno, má přijít ke konci listopadu.
„Peníze jsou to, co dalo věci do pohybu,“ řekl agentuře jeden ze zdrojů.
Server Politico.eu píše, že se Maďarsko dostalo o krok blíž prostředkům z fondu obnovy také tím, že EU zahnalo do kouta vetováním. Naposledy Maďarsko odmítlo odsouhlasit společnou unijní půjčku na podporu Ukrajiny.
„Je to vydírání, čisté a jednoduché,“ popsal situaci mezi Maďarskem a EU pro Politico diplomat. „Podařil se jim (Maďarsku) šach mat,“ dodal další zdroj z řad diplomatů.
České předsednictví získává respekt Bruselu, „maďarský test“ zatím zvládá
Nejsou fondy jako fondy
Maďarsku ovšem stále hrozí, že přijde o prostředky z dalších fondů, konkrétně strukturálních fondů v rámci kohezní politiky. Evropská komise totiž proti středoevropské zemi poprvé použila nový nástroj, který jí má pomoci chránit evropský rozpočet a vynutit nápravu problémů spojených s porušováním zásad právního státu.
Evropská komise v září navrhla, aby Maďarsko přišlo o 65 % prostředků ze tří operačních programů. Důvodem jsou podle unijní exekutivy systémové nedostatky v řízení veřejných zakázek, předcházení a řešení střetu zájmů a nefunkční vyšetřování a stíhání podvodů a korupce.
Řízení na ochranu rozpočtu, které podmiňuje čerpání peněz ze strukturálních fondů právě dodržováním některých zásad vlády práva, se již chýlí ke konci. O (ne)odebrání peněz ze strukturálních fondů mají rozhodnout evropští ministři financí na Radě EU, a to v prosinci. Ministři plánují rozhodnout na základě analýzy kroků, které Maďarsko po spuštění nového řízení a dialogu s Evropskou komisí učinilo.
Aby Maďarsko o peníze přišlo, musela by se pro to vyslovit kvalifikovaná většina ministrů v Radě. Tedy zástupci minimálně 15 zemí EU, které reprezentují minimálně 65 % unijních obyvatel.
Ta by se podle expertky a ředitelky pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlíny Janebové v Radě najít mohla.
„Kvalifikovaná většina teoreticky existuje, protože je zjevné, že řadě států s Maďarskem dochází trpělivost, a to i v kontextu jejich vlastních ekonomických obtíží na jedné straně a vystupováním Viktora Orbána ohledně ruské války na Ukrajině na straně druhé. Tolerance ke korupci Orbánova režimu by mohla vyvolat kritiku jejich voličů,“ popsala redakci.
„Realizace daných (nápravných) opatření tak bude muset být skutečně přesvědčivá. Zároveň ale Maďarsko ví, že například v otázce schvalování sankcí drží ostatní v hrsti,“ dodala.
Sada 17 opatření, se kterými Maďarsko přišlo, se zatím dočkala relativně pozitivního hodnocení. „Rozsah avizovaných maďarských kroků byl hodnocen jako až překvapující a svědčící o tom, že tamní vládě skutečně záleží na tom, aby se vyhnula pozastavení unijních peněz,“ řekla pro EURACTIV.cz Janebová.
Záležet bude nicméně na jejich převedení do praxe. „Řada kritiků ukazuje na to, že ačkoli na papíře můžou (opatření) vypadat dobře, jejich praktické fungování nemusí v podmínkách Maďarska vyznačujícího se velkou politizací a klientelismem příliš změnit,“ upozornila expertka.
Obavy mají i někteří europoslanci
„Ačkoliv Maďarsko pokročilo správným směrem, tak podíváme-li se na 17 opravných opatření, je jednoduše nemožné dojít k závěru, že (opatření) zcela vyloučí rizika ve spravování evropských financí v Maďarsku,“ řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci finský europoslanec Petri Sarvamaa (EPP).
Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) je ale řízení zpolitizované.
„Nemám nic proti tomu, aby probíhalo šetření. Považuji za správné, aby EU měla bazální přehled o tom, jak se nakládá s penězi evropských daňových poplatníků. A tedy problém s korupcí a konfliktem zájmů. Pokud by tento proces selhal, je samozřejmě na místě po vyčerpání všech ostatních prostředků sáhnout k sankcím. Rozhodně mě však obtěžuje politizace celého procesu,“ sdělil redakci.
„Budu samozřejmě rád, pokud se situace vyřeší v rámci dialogu a skončí nějakým konsenzem mezi Maďarskem a Evropskou komisí. Jsem přesvědčený, že je to lepší řešení pro jednotu v současné těžké situaci i pro samotnou budoucnost Evropské unie,“ dodal Vondra před blížícím se rozuzlením sporu o právní stát a ochranu finančních zájmů v sedmadvacítce.
Jeho finský kolega Sarvamaa a někteří další europoslanci naopak vzhledem k jejich hodnocení maďarských opatření očekávají, že Evropská komise neustoupí a bude trvat na tom, aby k hlasování Rady o odebrání prostředků došlo. „Očekáváme, že Evropská komise vyhodnotí situaci v Maďarsku v tom duchu, že rizika stále přetrvávají,“ dodal.Stav právního státu v EU: Komise se pozastavila nad milostí pro Baláka, problémy v Maďarsku a Polsku trvají
Řízení číslo dvě
Maďarsko ovšem čelí i dalšímu řízení kvůli právnímu státu. Už v roce 2018 byl proti zemi spuštěn tzv. článek 7 Smlouvy o Evropské unii. Ten je ale podle odborníků co do vynucení nápravy bezzubý. Předtím než v této proceduře totiž dojde na sankce coby vynucovací prostředek, musí rozhodnout unijní země jednomyslně, že „došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených v článku 2 ze strany členského státu“.
Maďarsko tak v rámci řízení už několik let vede s ostatními evropskými kolegy o situaci „dialog“, zatím ale unijní země nedospěly k žádnému závěru. Další z diskusí probíhá dnes (pátek 18. listopadu) pod vedením českého předsednictví.
Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), který dnešní jednání Rady pro obecné záležitosti vede, už několik dní před ním uvedl, že očekává spíše ostrou nežli smířlivou debatu.
„Poslední a nejdelší část našeho jednání bude věnována slyšení Maďarska. Očekávám, že Maďaři objasní své kroky k vyřešení finančních problémů s čerpáním evropských fondů. Potom bude následovat širší diskuse ke svobodě médií a reformám soudnictví v Maďarsku,“ dodal Bek dnes při příjezdu na bruselské jednání Rady.
