Švédsko se chce během svého půlročního předsednického angažmá zaměřit na bezpečnost, konkurenceschopnost, energetickou transformaci a právní stát. Priority předsednictví v úterý europoslancům představil švédský premiér Ulf Kristersson. Za svá slova sklidil od členů Evropského parlamentu potlesk, ale i kritiku.
Priority Švédska, které je v roli předsednické země již potřetí, podle Kristerssona Evropě pomohou v tom, aby se stala zelenější, bezpečnější a svobodnější. Severská země chce navázat v rámci tzv. tria na práci jak francouzského, tak českého předsednictví, kterou švédský premiér označil za „excelentní“.
Tématem číslo jedna ale pochopitelně zůstane ruská agrese na Ukrajině a její dopady. „Priorita, která je a musí být prioritou všech, je Ukrajina (…) Vítězství Ukrajiny je existenční otázkou pro Evropu i pro celý svět,“ zdůraznil Kristersson před europoslanci.
„Putinův režim podcenil nejen Ukrajinu, ale i EU,“ dodal, za což se dočkal potlesku. Podle Kristerssona byla reakce Unie na válku na Ukrajině silná, jednotná a rozhodná.
V podpoře Ukrajiny hodlá Švédsko ve vedení sedmadvacítky pokračovat, stejně důležité je pak podle švédského premiéra také téma poválečné obnovy Ukrajiny. Tu by měly pomoci zafinancovat i zabavené ruské prostředky.
„Zmrazený ruský majetek nemůže být pouze součástí problému, musí být i součástí řešení,“ řekl.
Podcast: Předsednictví převzalo Švédsko. Jaké má plány?
Ekonomika tématem číslo dvě
Vedle pokračující války se ve světle ekonomických dopadů covidové a ukrajinské krize dostává větší pozornosti také otázce evropské konkurenceschopnosti, i proto se dostala do užšího výběru čtyř hlavních předsednických priorit.
„Posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky je strašně důležité téma. Navazuje na atmosféru po covidu, energetickou krizi… Stále je válka, která bude ovlivňovat výkon ekonomik členských států EU, takže je třeba tomu věnovat pozornost,“ zhodnotil švédský výběr český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP).
Téma získalo na aktuálnosti v poslední dnech také kvůli tomu, že Evropská unie řeší, jak bude reagovat na podporu ekonomiky, se kterou přišly Spojené státy americké. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se na ekonomickém fóru v Davosu nechala slyšet, že Evropská unie letos představí vlastní podpůrná opatření.
Klima a migrace v ohrožení?
Švédsko je považováno za jednoho z klimatických lídrů Evropy, Kristersson věnoval otázce klimatu také nezanedbatelnou část svého proslovu, ve kterém zdůraznil, že je jeho země připravena pokračovat v rozběhnuté práci.
Švédsko bude mít na stole po českém předsednictví například zbylé části klimatického balíčku Fit for 55. Čekají na něj ale i novinky, jako je třeba reforma trhu s elektřinou. Na tuto výzvu se podle svých slov Kristersson „těší“.
Se zelenou politikou v rukou švédského předsednictví se přesto pojí obavy, a to kvůli tomu, že Kristerssonová vláda těží z podpory Švédských demokratů. Ti se vymezují mimo jiné proti klimatickým opatřením a migraci.
„Musím k Vám být upřímný. Máme velké obavy co se týče směřování legislativy pod vašim vedením (…) Vaše vláda je rukojmím Švédských demokratů – krajně pravicové, populistické, euroskeptické strany. Vaše dohoda s nimi jim dává přímý vliv nejen na domácí, ale i na evropské politiky,“ sdělil švédskému premiérovi za frakci Zelených její spolupředseda Philippe Lamberts.
„Prosím, zavažte se zde před Evropským parlamentem, že švédské předsednictví bude pokračovat jako lídr v boji proti klimatu,“ vyzvala Kristerssona předsedkyně socialistické frakce Iratxe García Pérezová, která připomněla, že europoslanci za Švédské demokraty často hlasují například proti ustanovením zmiňovaného klimatického balíčku Fit for 55.
Pirátské europoslankyni Markétě Gregorové (Piráti, Zelení/EFA) pak v předsednickém seznamu priorit chybí větší důraz na téma migrace. „Co vnímám jako slabinu je malý důraz na řešení migrace současné i budoucí. To se nám bohužel vrátí jako bumerang,“ řekla.
Švédové zdědili téma reformy migrační politiky po Češích, kterým se nový migrační a azylový pakt nepodařilo dojednat. Očekávání ale nejsou vzhledem k obavám z vlivu Švédských demokratů valná.
„Uvidíme, jak se švédská vláda vypořádá s názorovým rozkolem vládních lidovců a liberálů s krajně pravicovými Švédskými demokraty, o jejichž hlasy se opírá. Neznámou prozatím zůstává, na kolik bude tato spolupráce švédské vlády s krajní pravicí likvidovat evropskou agendu,“ okomentovali pro redakci čeští pirátští europoslanci.
Opatrný je i europoslanec Pospíšil. „Abych jen nechválil, existují i otázky, u kterých uvidíme, jak se bude debata vyvíjet. To je například migrační balíček (…) Nevím jak bude švédská vláda nakloněna projednávání migračního balíčku, protože je tam jaksi složitější vnitrostátní situace,“ řekl novinářům.
„Myslím, že k velkému posunu nedojde a během švédského předsednictví se migrační politika nedohodne. Ale třeba se budu mýlit,“ dodal.
Evropa tápe ohledně migrace. Řešit jen ochranu hranic nestačí
Švédsko myslí na hodnoty
Poslední prioritou Švédů je právní stát. Že se v době války, ekonomické a energetické krize, objevila na seznamu top témat i hodnotová otázka, kvitoval pirátský europoslanec Mikuláš Peksa (Zelení/ESA).
„Za neméně důležitý považuji i důraz na dodržování zásad právního státu. Za Piráty budeme bedlivě sledovat, zda tuto prioritu švédské předsednictví dodrží a zda se bude skutečně vymezovat vůči rozpadu právního státu v Maďarsku a Polsku,“ uvedl.
Otázka právního státu v Evropské unii rezonuje zejména v souvislosti s Maďarskem a Polskem, „bezproblémoví“ nejsou ovšem ani další unijní členové. Dvojice zemí Visegrádu ale jako jediná čelí proceduře podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, v jejímž rámci probíhají slyšení a diskuse v Radě. A právě Radě předsednická země šéfuje.
Maďarsko zmrazení fondů zabolí. Podporu Orbánovy vlády ale ohrozit nutně nemusí